Každodennost v lágru. Nově objevené snímky odhalují život zajatců v táboře u Broumova

Hrají šachy, vyhřívají se na slunci nebo pečou chleba. Tak zachytil atmosféru rakousko-uherského zajateckého tábora první světové války na dvou stech snímcích jeden z armádních doktorů. Unikátní sérii z takzvaného Lageru Broumov teď představuje Spolek regionální paměti na výstavě v místech bývalého tábora.

Broumov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Památník obětem 1. světové války v Martínkovicích | Foto: Starosta186 | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 4.0,©

„Překvapilo mě, že v tom táboře bylo o vězně celkem postaráno,“ sdílí Radiožurnálu návštěvník venkovní výstavy Lager Broumov / Braunau 1915-1918 své zážitky z komentované prohlídky. Tu podél polní cesty u sportovního letiště nedaleko Broumova připravil zakladatel Institutu regionální paměti Petr Bergmann.

K vidění je více než 200 snímků, které mu zapůjčil Vídeňský kolega. „K fotografiím jsem se dostal přes mého kamaráda sběratele, který je vydražil v aukci. Jedná se o poměrně unikátní věc: je to album, které vytvořil táborový lékař doktor Langer, jenž byl amatérským fotografem. Celé album 220 fotografií věnoval svému veliteli, generálu Meierhofferovi, když mu skončila služba,“ popisuje broumovský sběratel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Až sto tisíc zajatců mělo být uvězněno v rakousko-uherském táboře nedaleko města Broumova. Svědčí o tom mimo jiné nově objevené snímky, které teď díky Spolku regionální paměti můžete vidět na venkovní výstavě nedaleko sportovního letiště u Broumova

Zajatecký tábor měl být největším na českém území v rámci Rakousko-Uherska. Pod dohledem armády zde mělo být uvězněno až sto tisíc nepřátel včetně Rusů, Srbů nebo například Rumunů.

„Fotografie z Broumovska, co já vím a co jsem našel i v literatuře, jsou jediné dochované fotografie v takovém počtu, souboru a kvalitě, které dokumentují nejen vnějšek, ale i vnitřek tábora, toho, jak se tam žilo. Portréty zajatců, důstojníků, strážců. Denní život, zábavu zajatců – jak hrají šachy, jak hrají na hudební nástroje, jejich dílny, způsob stravování, ubytování… Fotografie byly ponechány v autentické podobě, pouze mírně byly upraveny,“ říká Bergmann.

Mýty kolem lágru Broumov

Lager Broumov tvořilo přes 300 dřevěných objektů. Zajatci pracovali především v dílnách, které umožňovaly chod tábora. Některé z nich využívali i k pracím na polích místní němečtí sedláci.

„Zajatecké tábory byly budovány co nejdále od fronty. Nejenom ty rakousko-uherské, které byly budovány právě na severní hranici Rakouska-Uherska, to znamená v německém pohraničí s Českým královstvím, ale i italské zajatecké tábory, které byly budovány třeba na Sicílii, nebo ruské, které byly na Sibiři,“ vysvětluje Bergmann.

„Strategie všech armád zúčastněných ve válce byla velice podobná. Snažili se zajatce dostat co nejdále od fronty. V případě Rakouska-Uherska to byl i ten důvod, že v pohraničí Českého království na severu byli němečtí obyvatelé, ale ti spíše sympatizovali s rakouskou armádou, kdežto české obyvatelstvo ve vnitrozemí spíše sympatizovalo se slovanskými zajatci.“

Rozhovor s krysou aneb Básník z křemene. Příběh muže, kterého nezlomili ani v nejtěžším žaláři

Číst článek

Pozdější zmínky o táboře jsou nedostačující, proto o jeho existenci kolovaly různé mýty. Například, že sloužil k poválečnému odsunu Němců, nebo že šlo o malý rakousko-uherský armádní kemp.

„Myslím si, že je to z důvodu toho, že neexistuje dokumentace. V té době dokumentačních prostředků nebylo tolik, jako máme v pozdější době. Pozdější světové události už byly dokumentovány mnohem lépe. A druhá věc je, že přišla druhá světová válka, a ta tu první svou hrůzností předčila, takže jí potom historie věnuje mnohem větší pozornost,“ dodává Bergmann.

Na konci prohlídky odsloužili pravoslavní kněží zádušní mši za více než dva a půl tisíce zemřelých zajatců. Jednalo se především o vězně srbské národnosti. Ti vytvořili v roce 1916 na místě zajateckého hřbitova i kamenný pomník.

Na výstavu o bývalém zajateckém táboře u Broumova se můžete vyrazit do 1. listopadu. Fotografie jsou ale k vidění i v knize Lager Broumov 1915-1918, kterou připravil iniciátor výstavy Petr Bergmann.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme