Lenin sliboval lidem svobodu a půdu, dostali ale jen obnovené nevolnictví, tvrdí historik

Ani velká, ani říjnová a podle některých ani socialistická. Převrat, který v Rusku začal před sto lety, si vysloužil řadu přívlastků. Dobytím Zimního paláce začalo v Rusku více než sedm desítek let vlády komunistů. „Revoluce nejsou záležitostí jednoho dne. Tato radikální přeměna společnosti, ať už politická nebo sociální, je něco, co trvá hodně dlouho,“ uvedl v pořadu Pro a proti esejista a redaktor kulturního čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec.

Moskva/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Iljič Lenin (ilustrační foto) | Foto: OpenClipart-Vectors/CC0 Creative Commons | Zdroj: Pixabay

Revoluce je podle Metelce událostí, jejíž význam je velký a přesahuje Rusko a ve svých důsledcích například přivodila dekolonizaci nebo vznik sociálního státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pro a proti: Lenin sliboval lidem svobodu a půdu, dostali ale jen obnovené nevolnictví, tvrdí historik

Dodal také, že v Rusku se neodehrála jen revoluce. „Byl to také pokus o velmi drastickou, rychlou a brutální přeměnu agrární společnosti v rozvinutou průmyslovou zemi. A to není možné udělat bez toho, aby strašně moc lidí trpělo,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Metelec.

„Modernizace zaostalých zemí se vždy odehrávaly brutální cestou, jak ukazuje příklad Attatürkova Turecka, Egypta nebo Maovy Číny.“

'Kdo dal bolševikům právo na ten nejkrutější experiment? Říjen 1917 je naše ostudná historie'

Číst článek

Ke skutečné modernizaci došlo až za Stalina a jeho takzvané druhé revoluce. „Ta zlikvidovala rolnictvo a použila ho k industrializaci. To je jeden z důvodů, proč se Sovětský svaz stal vzorem zemí budoucího třetího světa, protože se mu povedlo něco nepředstavitelného: z agrárního zaostalého státu udělat průmyslovou velmoc.“

„Rusko přišlo jen o úzkou vrstvičku inteligence, protože nikdy široké vrstvy nemělo. Ale byli to právě bolševici, se kterými gramotnost vylétla nahoru, ustavili lokální písma a jazyky a vznikla nová inteligence spjatá s režimem,“ vysvětluje Metelec.

Historik Alexej Kelin, pocházející z rodiny ruských protikomunistických emigrantů by má výhradu k výrazu „revoluce“. „Jednalo se o bolševický puč, který byl proveden v situaci, kdy bylo Rusko ve válce a oslabené.“

„Soudruh Lenin tehdy za peníze německého generálního štábu využil situaci, podařilo se mu velice rychle zblbnout obyvatelstvo demagogickými sliby tak, že začala největší tragédie Ruska.“

Přerod od autoritativního státu k demokracii se podle Kelina nedá udělat revolucí. „Revoluce jsou sice lokomotivy dějin, ale ty vykolejené, které ničí všechno v cestě. Pokrok jakékoli společnosti je možný jen evolucí,“ tvrdí.

Revolucí se prý celá ekonomika propadla dolů a Rusko se zbavilo inteligence. „Modernizace ano, ale za jakou cenu? Kdyby nebylo tohoto šíleného bolševického experimentu, tak by Rusko bylo mnohem dál, co se týče nejen úrovně průmyslu.“

„Komunisté dávali primitivní sliby. Většina Rusů byli zemědělci, takže Lenin slíbil okamžitou zemědělskou reformu, kdy každý dostane půdu. Sliboval jim svobodu a půdu, ale v podstatě dostali obnovené nevolnictví. “

Historik Alexej Kelin

„Ti lidé, kteří vidí jediné řešení v revolucích, volí cestu násilí, nenávisti a zneužívání negativních vlastnosti lidské mentality. A to, že se zneužila otrocká práce lidí, kteří zadarmo pracovali na tzv. stavbách socialismu a umírali po milionech, je zvěrstvo, které se nedá ničím omluvit.“

Problém bolševické revoluce je změna mentality občanů k mentalitě otroků. „Společnost, která nevyužívá tvůrčího potenciálu lidí, vede nutně k zaostávání. Proto Čína kradla patenty nebo Sověti atomovou pumu. Kreativita lidí v pozici otroků nemohla být nikdy využita,“ konstatuje Kelin. 

Tomáš Pavlíček, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme