Historik objevil dosud neznámé oběti listopadu 1939. K jejich popravě vedl konflikt v tramvaji

Přesně před 79 lety - 15. listopadu 1939 - se lidé spontánně sešli, aby uctili památku nacisty postřeleného studenta Jana Opletala. Pohřeb ale přerostl v masovou demonstraci, která o dva dny později vedla k zavření vysokých škol, tvrdým represím a popravám studentů. Jenže, jak nedávno zjistili historici, studenti nebyli jedinými oběťmi 17. listopadu 1939. Informuje o tom Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na počest popravených studentů byl před areálem ruzyňských kasáren vysazen „Sad studentů“ | Foto: Vojtěch Kyncl | Zdroj: Kniha Bestie. Československo a stíhání nacistických válečných zločinců

Devět studentských předáků gestapo popravilo, na 1200 dalších poslali nacisté do koncentračních táborů. Jak ale zjistil při zkoumání archivů StB (Státní bezpečnosti) a materiálů západoněmecké policie historik Vojtěch Kyncl, v noci ze 17. na 18. listopadu popravilo gestapo další tři Čechy. Šlo o dva náhodné cestující, kteří se v tramvaji dostali do potyčky s příslušníkem SS, a o českého strážníka, který tuto potyčku krotil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdo jsou tři dosud neznámé oběti nacistů? Poslechněte si celou reportáž Kateřiny Součkové

„A to jenom proto, že došlo ke konfliktu mezi řadovým cestujícím v tramvaji, který pouze dával najevo své pročeské smýšlení, a mezi nacistickým představitelem. Zasahující strážník odmítl záležitost prošetřit, do toho se ovšem vložil šéf tehdejšího tiskového oddělení, doktor Wolfgang Wolfram von Wolmar, který nechal všechny tři zatknout a osobním automobilem je odvezl do pražské Ruzyně, do kasáren SS. Ve tři hodiny ráno byli tito tři zcela nevinní lidé popraveni,“ vysvětluje Vojtěch Kyncl, vědecký pracovník oddělení 20. století Historického ústavu Akademie věd ČR.

Na počest umučených studentů byly zřizovány pietní katafalky po celé zemi, smuteční projevy přednášeli političtí i akademičtí představitelé státu | Foto: Vojtěch Kyncl | Zdroj: Kniha Bestie. Československo a stíhání nacistických válečných zločinců

Vojtěch Kyncl na to přišel, když porovnával záznamy tehdejší západoněmecké policie a archivy StB. Obě strany se totiž vyšetřováním válečných zločinů intenzivně zabývaly. „Tady můžeme porovnat vyšetřování, které probíhalo na území Československa a bylo ukončeno přibližně kolem roku 1975, a materiály, které vyšetřovala západoněmecká policie,“ říká Kyncl.

„Nebude asi tajemstvím, když řeknu, že v západním Německu naprostá většina pachatelů samozřejmě svoji účast popírala, ovšem důkazy sestavené na československém vyšetřování a v Československu můžeme považovat za jednoznačné. I z toho důvodu podávali českoslovenští státní zástupci trestní oznámení a považovali v podstatě jako žalobci i tuto záležitost jako zcela jednoznačně prokázanou,“ dodává.

Přesto nebyl Wolfgang Wolfram von Wolmar za své zločiny proti československému státu nikdy odsouzen. Při výsleších se hájil tím, že odpovědnost za ně neslo nejvyšší nacistické vedení státu. Důkazy o tom, že by přímo Adolf Hitler nařídil popravu tří dalších Čechů, nebyly nikdy nalezeny.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme