Nebyl jen Terezín a Lety. Za okupace fungovalo v Čechách a na Moravě hned několik desítek nacistických táborů, připomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou publicista Jiří Padevět. „Šlo o tábory různého typu. Pokud tedy přistoupíme na protektorátní klasifikaci,“ připomíná.

Tento článek je více než rok starý.

Host Lucie Výborné Praha 17:30 30. července 2018 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Protiargumenty znějí, že šlo ‚jen’ o pracovní tábor. Nikomu bych nepřál, aby si takovýto pracovní tábor zkusil,“ zdůraznil publicista v debatě o táboru v Letech. 

„To, že protektorátní vláda označila něco jako pracovní tábor, neznamená, že tam lidé  trpěli méně než ve vyhlazovacích táborech. Ano, pravděpodobně zemřeli později, než kdyby šli hned třeba do Treblinky, ale jejich utrpení bylo většinou srovnatelné.“

Na území dnešní České republiky za protektorátu existovalo hned několik desítek táborů. A zatímco některé sloužily jako „pobočky“ velkých nacistických koncentračních táborů, ty další řídila samotná protektorátní vláda. 

„Obvykle šlo o takzvané pracovně-nápravní tábory. V nich byl, v uvozovkách, volnější režim než v pobočkách nacistických koncetračních táborů. Záleželo ale samozřejmě i na osobě velitele,“ upozorňuje publicista.

Tyto i jiné informace Jiří Padevět nedávno shrnul ve své knize s názvem Za dráty. V té, prostřednictvím své tradiční metody místopisného průvodce, přibližuje místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů a pracovních sil. 

Lucie Výborná, Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít