Nejstarší luk a šíp pocházejí ze Srí Lanky, nález v Asii vědce překvapil
Zatím nejstarší známý luk a šípy objevili archeologové v tropickém deštném lese na Srí Lance. Na konci starší doby kamenné, před 45 až 48 tisíci lety, mohl pomáhat lidem při lovu menších, obratných zvířat, jako jsou opice nebo veverky.
Význam studie spočívá v objevu zatím nejstaršího důkazu používání luku mimo Afriku. To, že se našel v Asii a ne v Africe, kolébce lidstva, či v Evropě, kde je pohostinněji, vědce překvapilo. „V Evropě se luk objevil před 11 až 20 tisíci lety, ale kořeny tohoto způsobu lovu jsou mnohem starší,“ míní Vladimír Sládek.
O nejstarším luku a šípu debatují s Martinou Maškovou antropolog Vladimír Sládek a herec Kajetán Písařovic
Antropolog upozorňuje, že kořist lovců v tropickém deštném lese byla poměrně malá a dokázala snadno utéct. „Tam nejsou velká stádní zvířata jako v Evropě, která mohli lidé ulovit na planinách oštěpy nebo kopím,“ upozorňuje badatel. Studie vyšla v odborném časopise Science Advances.
Paleolitičtí inženýři
Asijští lukostřelci zřejmě nepředčili v konstrukci luků „inženýry“ z afrických savan nebo evropského mírného pásma zcela dobrovolně. „Museli k tomu být donuceni,“ domnívá se antropolog.
Vědec zdůrazňuje, že luk jako zbraň se v evoluci člověka objevuje zřejmě nezávisle na sobě v různých oblastech světa. S kolegy zkoumá, jak se zapojují do natahování luku jednotlivé svaly a jak pohyb lukostřelce působí na kosti.
Vědci v Číně nalezli 13 500 let starou figurku ptáčka. Jde o nejstarší podobné dílo v regionu
Číst článek
„Chceme to propojit s tím, co se dělo na konci éry evropských lovců a sběračů,“ vysvětluje Sládek. Jeho tým mimo jiné zjistil, že pažní kost na vůdčí ruce, levé, či pravé, byla u raných lovců a sběračů mnohem větší, než na té druhé. Dodává, že technik lukostřelby bylo hodně.
Lovci a sběračky
Mezi vědci se také vedly diskuse o tom, zda by se podobné skupiny pravěkých lidí neměly jmenovat lovci a sběračky. „Někde je větší sběr a do něj se zapojí i muži, zatímco v jiném prostředí se soustředí jen na lov,“ upozorňuje badatel.
Dělba rolí nebyla genderově jednoznačná a v různých oblastech se lišila. „Ženy většinou sběrem živily muže, kteří přicházeli z neúspěšného lovu, muži jim za to vyprávěli krásné příběhy o tom, jak lov probíhal,“ dodává s humorem Sládek.
Věstonická Venuše
Na konci starší doby kamenné pravěcí lidé už také dokázali používat vlákna z lýka stromů a vyrábět z nich oblečení, lana nebo sítě. Vědci objevili i jejich korále přibarvené okrem.
Jeden z nejstarších důkazů textilní tvorby v pravěké Evropě se nachází v Dolních Věstonicích a Pavlově, lokalitách z období před 27 až 25 tisíci lety
Najít zbytky oblečení je pro archeology náročná disciplína. „Nejsou to trvanlivé materiály, rozloží se, takže je nacházíme spíš ve zvláštních situacích,“ vysvětluje Jiří Sládek.
Právě poblíž Pavlova, v ohništích lovců a sběračů, se našly jedny z nejstarších důkazů odívání na světě: „Textilní vlákna se otiskla do keramiky, viděli jsme je jako negativ,“ popisuje situaci antropolog. Podle něj by stálo za to prozkoumat i lokalitu, kde se našla figura Willendorfská Venuše.
