Seriál o majoru Zemanovi je klasickým příkladem socialistické propagandy. A je tady dodnes, říká historik

Martin Tichý se ke své vytoužené profesi historika dostal velkou oklikou, přes zednickou lžíci. Maturitu a pak i vysokou školu studoval dálkově, „na chleba“ si přitom vydělával jako pomahač na stavbě a pak i jako zednický mistr.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Seriál Major Zeman | Foto: Archiv České televize

V současnosti je Martin Tichý zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů a ve volných chvílích se stále věnuje svému řemeslu. Jeho první odborná práce, kterou zpracoval jako diplomovou práci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, patřila jeho vlastnímu dědečkovi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Ivany Chmel Denčevové s historikem Martinem Tichým

„Psal jsem ji o jednom ne moc velkém politickém procesu, který se formálně týkal i mého dědy. Kdysi byl ředitelem hospodářského družstva, a pak ho v 50. letech zatkli. V 60. letech byl propuštěn a nadále sledován Státní bezpečností. To už jako postarší pán, na kterého si pamatuji a který chodil s hůlkou,“ vzpomíná Tichý.

Spolu s dědečkem prý ale jeho útrapy ve vězení nijak neprobírali, asi na to byl ještě malý. Zemřel, když mu bylo jen deset let.

„Měl jsem ale jeho deníky a tehdy jsem pochopil, jak je důležité s pamětníkem mluvit. Aby sáhl do těch zásuvek pro nějaké své osobní paměti nebo fotografie. Dnes vím, jak je někdy těžké takové lidi přesvědčit ke vzpomínkám na život, který jim toho moc dobrého nepřinesl, a vzpomínat na bolestné události a utrpení,“ popsal Tichý.

Propaganda funguje dodnes

Postupem času a osobními prožitky přivedly teď už historika Tichého k tématu, kterému se věnuje dodnes – k vlivu propagandy na veřejnost, a to hlavně za dob komunistického režimu.

Váš Zeman je loutka a Rusko je pro Západ opice s bombou, říká vůdce krymských Tatarů

Číst článek

„Propaganda nepracuje s pravdivými informacemi, tak bych to nenazval, ale zmocňuje se reality, kterou přetváří v nějakou svou konstrukci. Právě tou pak slouží vládnoucímu režimu. Najdete ji v umění, v médiích a dalších tisících drobnostech, které nás dennodenně obklopují, a časem ji už ani nerozeznáte. Právě v tom tkví její hrůzná podstata,“ vysvětluje.

Vybral si období kolektivizace a odboj, kdy šlo režimu o to, tyto lidi pošpinit, ukázat, že to jsou vrazi, zločinci nebo agenti imperialismu, jak se tehdy běžně říkalo.

„Já se to dnes snažím rozklíčovat v konkrétních příkladech a ukázat, jak propaganda pracovala. Zajímavé je, že na nás působí dodnes. Sledujeme totiž filmy, které dost brutálně manipulují historií, překrucují fakta a spousta diváků si to vůbec neuvědomuje,“ dodal.

Major Zeman se nám dostal pod kůži 

Neznámějším příkladem takové propagandy a manipulace je podle historika seriál o majoru Zemanovi.

„Když se hodně zaměřuji na kolektivizaci nebo na odboj, tak si až teď pořádně uvědomuji, jak na tato témata seriál míří a jak to dělá. A tak dobře, že se dnes bojíme i slova sedlák. Proto je nahradili farmáři. Sedláka máme pod kůži jako vesnického kulaka, boháče. Ale je to jen obyčejný produkt letité propagandy,“ vysvětluje.

Podle historika jsme se ani v 90. letech nedokázali vrátit ke svým zpřetrhaným kořenům. Asi se nám tehdy zdálo, že máme jiné cíle a témata a tradice se zdály zbytečné. Což je podle Tichého škoda, protože návrat ke kořenům je velmi prospěšný, a to pro každý národ na světě.

Tichého, mimo jiné autora knihy Smrt bez spravedlnosti, zaujaly hlavně příběhy bezejmenných perzekvovaných lidí.

„Protože o ty slavné se starají lepší badatelé, než jsem já. Já si ale uvědomil, že za socialismu, který by v zásadě neměl nic mít proti lidem z dělnického prostředí, a naopak hlásal svou sociálnost a rovnost, kupodivu nejvíc perzekvovali lidi z dělnického a zemědělského prostředí. Tam jich bylo nejvíc, což je podle mne klíč k pochopení, jak režim fungoval a proti komu se vymezoval,“ dodal Tichý.

Jak vlastně kniha Smrt bez spravedlnosti vznikla? Jaké bylo dětství Martina Tichého a proč nešel studovat hned, ale musel nejdřív projít dělnickými profesemi, dodělat si maturitu a až pak studovat historii? Poslechněte si celý záznam rozhovoru.

Ivana Chmel Denčevová, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme