Už v osmnácti letech ji vyloučili ze školy za účast na demonstracích. Horáková pak ale vystudovala práva

Stala se jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru – od popravy doktorky Milady Horákové uplyne tento týden 70 let. Už ve svých osmnácti letech se účastnila protirakouských demonstrací. Později se věnovala právům žen a vstoupila do Československé strany národně socialistické. Více o jejím mládí a životě do druhé světové války se dozvíte v prvním dílu seriálu Radiožurnálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vazební fotografie Milady Horákové | Zdroj: Wikimedia Commons

„Tvrdívá se o ženách, že nemají takového smyslu pro solidaritu jako muži. Neshledávám toto stanovisko správným – jako všechno, co příliš zevšeobecňuje. Neboť často vidíme právě u žen až případy krajního sebeobětování,“ řekla v roce 1932 ve svém projevu Milada Horáková. Ženská práva byla pro ni důležitým tématem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Milada Horáková se v mládí věnovala rovnoprávnosti žen. Více si o jejím mládí si poslechněte v reportáži Lucie Korcové

Už od mládí se zajímala o dění ve společnosti a na srdci jí ležel i osud nově vzniklé republiky. K odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se hlásila celý život. „Vypovídá to o jejím osobnostním založení. Už to, že v sedmnácti nebo v osmnácti se účastnila veřejných akcí, které měly za cíl zřízení samostatného Československa,“ upozornil Radiožurnál historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.

Za účast na protirakouských demonstracích byla v roce 1918 vyloučena ze školy. Mohla ale přestoupit na jiné pražské gymnázium. I když po maturitě zvažovala studium medicíny, na přání svého otce se nakonec přihlásila na práva.

Kvůli muži konvertovala

Během studií se seznámila se svým budoucím manželem Bohuslavem Horákem. „Ona byla původně katolička, ale protože její manžel byl český bratr, tak přestoupila k Českobratrské církvi evangelické. Už během studií, ale i potom se veřejně angažovala v ženském hnutí,“ dodal Tůma.

K dokončení knihy mě donutili komunisté, kteří zpochybňují odkaz Milady Horákové, tvrdí publicista Anýž

Číst článek

„Vždyť ženy naopak jsou velmi náchylné k tomu, aby své osobní zájmy podřídily zájmům druhého a svou odpovědností zahrnuly více osob než sebe,“ popisuje na unikátní nahrávce z roku 1932 Horáková.

O zrovnoprávnění žen se zasazovala i v Ženské národní radě, stejně jako v Československé straně národně socialistické, do které vstoupila v roce 1929. Spřátelila se tam třeba s Marií Machovcovou. „To byla moudrá žena. A vzdělaná. A pak přišlo období, kdy se to nesmělo říkat,“ vyprávěla pro projekt Paměť národa dcera paní Machovcové Radka Křivánková.

První trest smrti

Milada Horáková se také zajímala o život mládeže a sociální problematiku. Angažovala se i v Československém červeném kříži.

‚Chci za své činy nést plnou zodpovědnost.’ Před 70 lety si Milada Horáková vyslechla trest smrti

Číst článek

V roce 1933 se manželům Horákovým narodila dcera. Jana Kánská ve vysílání Radiožurnálu před lety vzpomínala na to, jak se její maminka snažila skloubit veřejné aktivity a rodinný život: „Vždycky byl po ruce táta, který se mi věnoval. A moje teta. A máma, kdykoliv měla jenom trochu času, tak vždycky se věnovala taky.“

Podobat se jí prý začala až ve starším věku. „V mladším věku jsem byla víc podobná tátovi. A možná teď v poslední době zájem o politiku se u mě projevuje, ale to je asi tak všechno. Rozhodně bych nedovedla být tak statečná, jako byla ona,“ vzpomínala dcera Horákové Jana Kánská.

Statečnost projevila Milada Horáková už za druhé světové války, kdy se účastnila protinacistického odboje. V srpnu 1940 ji zatklo gestapo. Tehdy si u soudu poprvé vyslechla trest smrti. Její osud v období protektorátu přiblíží příští díl.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme