Milada Petříková-Pavlíková. První česká architektka seděla bokem, aby nerozptylovala muže

Na rohu ulice Technická a Zikova na Praze 6 stojí budovy, které jsou součástí urbanistického prostoru vytvořeného Antonínem Engelem pro potřeby Českého vysoké učení technického. V něm je také trojdomí z let 1921-1924, jehož spoluautorkou je první československá architektka v historii Milada Petříková-Pavlíková. „Je to žena opravdu unikátní, první žena absolventka-architektka v nové Československé republice,“ vyzdvihuje architektka Zuzana Pešková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo všeobecně dopřáno ženám veškeré vzdělání včetně technického (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Milada Petříková-Pavlíková byla také jedna z prvních žen-absolventek Českého vysokého učení technického (ČVUT), připomíná současná proděkanka tamní Fakulty stavební Pešková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak a kde se rodí noví architekti a urbanisté?

Petříková-Pavlíková získala vysokoškolské vzdělání přesto, že za Rakouska-Uherska ženy nesměly studovat technické obory. „Měla velké štěstí, že pocházela z velmi progresivní rodiny. Její tatínek byl lékař a rodina nesmírně podporoval studium a vzdělanost žen,“ přibližuje Pešková osud výjimečné rodačky z Tábora.

„Milada Pavlíková nastoupila na gymnázium Minerva a pak se urputně chytla myšlenky, že bude studovat architekturu, což bylo něco naprosto nemyslitelného.“

Protože ale měla neuvěřitelnou odvahu a cílevědomost a šla si za svým cílem, tak se jí s podporou otce a ženských spolků podařilo přesvědčit profesora Jana E. Koulu, aby ji načerno jako soukromou hospicientku přizval do hodin architektury, pokračuje Pešková:

„Začala studovat už v roce 1914 na pražské technice – na tajno. Musela sedět bokem, aby nerozptylovala muže od studia. Účastnila se v zásadě všech aktivit, dokonce tajně dostávala známky a vysvědčení, ale bez razítek.“

Tvůrčí manželství

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo všeobecně dopřáno ženám veškeré vzdělání včetně technického. „Tady vidíme jeden nesmírně cenný progresivní rys, protože jí byly zpětně uznány všechny výsledky zkoušek a projektů, které do té doby odstudovala,“ připomíná proděkanka a dodává:

Tři rozvlněné věže na Žižkově nebudou. ‚Možná se postaví jinde,‘ věří architekta Jiřičná

Číst článek

„Milada Pavlíková odpromovala v roce 1921 a dostal hned zakázku na trojdomí v Šolínově ulici, číslo popisné 1,3 a 5, coby útulný domov osamělým ženám.“

Mladá architektka se také krátce po promoci provdala za svého milovaného a obdivovaného učitele Theodora Petříka, který se později stal profesorem a spolupracovníkem Antonína Engela. Petřík svou ženu velmi podporoval.

„Tenkrát byl odborným asistentem, jeho vědecká dráha rostla a Milada měla velmi velké štěstí na něj jako na partnera, protože byl nesmírně vizionářský, a to nejen v architektuře.“

„Věnoval se více zemědělským stavbám, ale současně si velmi vážil ženského vzdělání a její povahy, takže ženu velmi podporoval, aby se mohla věnovat své kariéře. Oba dva velmi publikovali, jejich symbióza byla i tvůrčí, protože se spolu podíleli na řadě společných projektů,“ popisuje život první československé architektky Zuzana Pešková.

Poslechněte si celé Leonardo Plus o výchově a vzdělávání architektů v Čechách. Připravila Markéta Ševčíková.

Markéta Ševčíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme