Před 604 lety byl upálen Mistr Jan Hus. ‚Způsob popravy byl symbolický,‘ říká historička středověku

„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“ I to jsou slova, která upomínají k odkazu kazatele a taky jazykovědce Jana Husa. V sobotu si připomínáme jeho tragickou smrt v roce 1415, kdy byl kvůli svým reformním myšlenkám a učení upálený. Kritizoval tehdejší církev za hříšný život kněžích a za pokrytectví obecně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mistr Jan Hus | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Kázání proti církvi a kritika toho, že se odvrátila od svých původních ideálů, se staly Janu Husovi nakonec osudnými. Svoje názory Hus odmítl před církevním koncilem v Kostnici, v létě roku 1415 odvolat, a tak ho nechali představitelé 6. července upálit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 604 lety byl upálen Mistr Jan Hus. Více si poslechněte v reportáži Kateřiny Součkové

„Při trestu upálením je z hlediska ideologie poměrně důležitá myšlenka, že oheň očišťuje, že toho heretika očistí od bludů, od toho, co ho vzdaluje od spásy,“ vysvětluje Radiožurnálu Pavlína Cermanová z Ústavu medievistických studií.

A dodává, že trest upálením církev volila i proto, aby případným následovníkům nezbylo nic, co by mohli uctívat. „Přece jen světci zanechali své relikvie, které potom byly uctívané, což také vedlo v případě Husa k tomu, že ten popel sesbírali a hodili do Rýna. Po Husovi nezbylo nic, tudíž nemůže nic být předmětem kultu,“ dodala Cermanová.

Nenašel jsem na něm blud nebo kacířství, psal inkvizitor Mikuláš o Husovi. Byl opravdu kacířem?

Číst článek

Smrt kazatele vedla později v českých zemích k zásadní náboženské revoluci. Inspirativní je ale Husovo učení i pro dnešní dobu.

„Řídil se - tenkrát by to tak samozřejmě neřekli - svým svědomím. To, co poznal, že je správné a že není třeba se řídit žádnými lidskými nálezky, to znamená ustanoveními koncilu, ale Biblí, písmem. Samozřejmě takových osobností bylo víc, ale jeho to stálo život na kostnické hranici. Čili je to až na dřeň,“ dodává Jan Lášek, vedoucí katedry církevních dějin Husitské teologické fakulty.

Jan Hus se v roce 2005 umístil na sedmém místě ankety Největší Čech. Po celé zemi má víc než stovku soch a pomníků, většina z nich vznikla za první republiky.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme