Exkluzivně v tvrzi Adam. Podzemní armádní sklad je přísně střežený už 60 let
Lesy nedaleko Mladkova na Orlickoústecku ukrývají jedno tajemstvími obestřené místo - dělostřeleckou tvrz Adam. Prvorepublikovou železobetonovou pevnost totiž stále využívá armáda.
Už od poloviny padesátých let minulého století je celý areál přísně střežený. Za tu dobu se do areálu mohlo podívat jen pár novinářů. Reportér Českého rozhlasu Pardubice Josef Ženatý ale získal speciální povolení.
Dělostřeleckou tvrz Adam přebudovala armáda na sklad už v 50. letech minulého století. Od té doby je areál uzavřený a hlídaný. Nepřístupné jsou i nadzemní objekty pěchotních a dělostřeleckých srubů na stejnojmenném kopci.
Do září 1938 bylo dělostřeleckých tvrzí stavebně dokončených pět. Armáda z nich dodnes využívá Adam na Orlickoústecku a Smolkov na Opavsku.
Vytopeno na 20 stupňů
Adam na rozdíl od jiných tvrzí nemá takzvanou svážnici, celá podzemní část je v jednom patře. „Byť budeme padesát metrů v podzemí, tak je to pořád v rovině, kdežto Hanička i Bouda jsou na několik pater,“ dodává velitelka útvaru Eva Divíšková. Také je tu oproti jiným tvrzím tepleji, podle Divíškové asi 17 – 20 stupňů celoročně.
Historie pevnosti Adam
Dělostřelecká tvrz Adam byla postavená za 24 měsíců (stavba začala v srpnu 1936). Celkem měla mít osm nadzemních železobetonových objektů, včetně dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže a minometné věže. V září 1938 ale nebyla pevnost vyzbrojená. Počítalo se s osádkou přes 600 mužů. Armáda s přestavbou na sklad začala v roce 1956. Tvrz posloužila i jako kulisy pro film Neporaženi.
Uvnitř pevnosti už mnoho původních věcí ze 30. let není. „Podzemí dělostřelecké tvrze bylo upraveno pro skladování,“ vysvětluje velitel úseku zabezpečení. „Byly provedeny úpravy podlah, ramp, byly vybourané příčky. Kolejiště bylo zachované, protože zaprvé je to původní a zadruhé je to pro ten případ, že by nebyla elektrická energie nebo došly pohonné hmoty. Zkrátka když je stav nouze, tak vagónky naložíte, vystrkáte a můžete zásobovat útvary armády.“
Za normálních okolností provoz na úzkorozchodné drážce zajišťuje elektrická (původně důlní) lokomotiva, kterou vojáci pojmenovali Vlasta. Pro převážení materiálu slouží i některé z původních vagónků, říká vedoucí skupiny Petr Faltus, „vagónky jsou původní, takže mají i nějakou historickou hodnotu. Dodnes jsou používané. To, že celou tvrz dodnes používáme, dokazuje, že ta práce byla skutečně kvalitní.“
