Na prahu katastrofy. Rusko ukázalo přes 200 dokumentů k Mnichovské dohodě
Od uzavření osudové Mnichovské dohody uplynulo osmdesát let. Řada historických dokumentů osvětlujících události konce září 1938 byla přitom doteď utajená nebo nevystavená. A širší veřejnosti tak zůstala neznámá. Některé z takových listin v těchto dnech vystavuje v Moskvě ruský federální archiv a Radiožurnál vyzpovídal jeho historiky.
Mnichov 38 - Na prahu katastrofy, takto lakonicky nazvali expozici více dvou set dokumentů ve výstavním sále ruských federálních archivů. Na jejím vzniku se podílel i mladý ruský historik Rejfat Sultanov.
„Na úplném začátku ukazujeme dokument z tajné porady německého vedení v listopadu 1937. V jejím průběhu padlo rozhodnutí o připojení Rakouska a také sudetské oblasti Československa k říši,“ přibližuje pro Radiožurnál Sultanov.
Moskva mnichovskou dohodu pečlivě sledovala, ukazuje výstava s dvěma stovkami materiálů. Natáčel zpravodaj Martin Dorazín
„Bylo rozhodnuto dosáhnout přičlenění těchto území nehledě na veškerá rizika, jakýmkoli způsobem a jakýmikoli metodami. Situace se tím zkomplikovala a vyostřila,“ doplňuje.
Dalším materiálem je ověřená kopie záznamu rozhovoru předsedy britské tajné rady lorda Halifaxe s německým vůdcem Adolfem Hitlerem, datovaná 19. listopadem 1937.
„Na základě tohoto dokumentu dospíváme k závěru, že Britové a konkrétně lord Halifax dali Hitlerovi najevo, že jestli ke změnám hranic ve střední Evropě dojde mírovou cestou, Velká Británie nebude proti. To v zásadě Němcům rozvázalo ruce,“ vysvětluje mladý ruský historik.
Připravovaný útok na Československo
Na moskevské výstavě jsou také k vidění podrobnosti německého plánu zvaného Grün.„Plán vypracoval německý generální štáb v roce 1938 jako náhradní variantu. Pro případ, že se nepodaří mírovým způsobem dosáhnout připojení Sudet,“ vypráví Sultanov.
25:18
Eduard Stehlík: Hitler v roce 1938 vyhrál mediální válku. Je otázka, jestli by skutečně zaútočil
Číst článek
„Víme, že československo-německá hranice byla dobře opevněná. Německo proto plánovalo vést úder z území Rakouska. Tento úsek hranice byl z československé strany nejslabším místem. To měl být mohutný úder z jihu,“ upřesňuje.
Dalším zajímavým materiálem je protokol z mnichovské konference, který pochází ze Stalinova osobního archivu.
Z ruského vojenského archivu je to fotokopie britsko-německého ujednání ze 30. září 1938, což byl v podstatě pakt o nenapadení, říká ruský historik Sultanov.
Sovětská vojska v plné bojové pohotovosti
Českému odbornému i laickému publiku je asi většina těchto věcí známá. Moskevská výstava Mnichov 38 je ale pozoruhodná tím, jak pečlivě sledovali sovětští diplomati vývoj sudetoněmecké otázky v Československu.
Mnichovská dohoda patří k nejtemnějším kapitolám vztahů Česka a Německa, prohlásil ministr Maas
Číst článek
„Tyto dokumenty nebo hlášení o změnách situace v Československu ukazují, že sovětské vedení bylo velmi dobře informováno,“ dodává Sultanov.
Dokumenty ukazují, že sovětská vojska byla ve dnech mnichovské konference v plné bojové pohotovosti.
To potvrzuje i kurátor výstavy Valerij Arcybašev: „Na výstavě je mnoho odtajněných dokumentů zpravodajských služeb, přičemž nejen sovětských, ale i polských a německých. Na dotykových obrazovkách si můžete prohlédnout hlášení poradce sovětského vojenského přidělence v Praze majora Kašuby. Ty jasně ilustrují, že nenastal žádný mír, o kterém mluvil Chamberlain po návratu z Mnichova jako o triumfu anglické diplomacie.“
Historika Arcybaševa nejvíc v archivech dojala fotografie československého vojáka, který se modlí na hrobě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka za svou zemi.
