Henlein odvedl při ničení Československa černou práci. Vrchol kariéry zažil na podzim 1938

Chybělo málo a nejžhavějším kandidátem na post předsedy československé vlády byl v roce 1935 Konrád Henlein. Nejvíce hlasů totiž získala v parlamentních volbách jeho Sudetoněmecká strana. Při přepočtu na mandáty ji ale o jeden předstihli agrárníci. Henleinovci hned spustili cílenou propagandu, která měla vytvořit obraz utlačované sudetoněmecké menšiny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hitlerova návštěva v Sudetech 3. 10. 1938 – Konrad Henlein vpravo vedle Adolfa Hitlera | Foto: Bundesarchiv, Bild 183-H13192 / CC-BY-SA

„Měli jsme a máme jediný problém, který jest a byl na našem území po celá staletí problémem obtížným, stále nové formy řešení vyžadujícím otázku národnosti,“ přiznal ve svém projevu prezident Edvard Beneš. Československá vláda tento problém v Sudetech neřešila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Konrad Henlein: Chtěl zničit Československo, pak spáchal sebevraždu

„Je realitou, že po roce 1918 několik územních celků v pohraničí, nebo třeba i Jihlavsko, nebylo spokojeno s tím, že se ocitají v československém státě. Najednou se německy hovořící většina stala vlastně menšinou. Spojily se tady dva aspekty – nejen ten politický, ale i ekonomický. Němci se cítili poškozeni, že jsou ve státě, ve kterém nechtějí být a který jim nepomáhá ekonomicky,“ vysvětluje historik Michal Stehlík z Národního muzea.

„Henlein byl výborný organizátor. Je zajímavé, že se k politice dostává přes tělovýchovu. Sice se mu škaredě říkalo ‚učitel tělocviku‘, ale byl velký organizátor německé tělovýchovy. Dokázal lidi sdružovat. Nebyl krajní politik a klasický vůdce, ale spíše politická postava, která sdružuje,“ dodává Stehlík. V jeho Sudetoněmecké straně bylo toto krajní křídlo zastoupeno například K. H. Frankem.

Emigrací si zřejmě zachránil život. I s tajnými dokumenty odletěl den před nacistickou okupací

Číst článek

Henlein se podřídil plánům Adolfa Hitlera na postupné zničení Československé republiky. V druhé polovině roku 1938 sudetští Němci vystupňovali požadavky na autonomii v Československu. Šlo jim ale hlavně o odtržení území, na kterém žili, a jeho připojení k říši. Práva na sebeurčení se dožadovali na různých shromážděních, například na májovém mítinku v Jablonci. 

‚Žádat víc, než je možné splnit‘

Konrád Henlein se v roce 1937 stal otevřeným stoupencem Hitlera. S vůdcem se sešel a přislíbil mu absolutní věrnost. Dohodli se na taktice „vždy žádat víc, než je možné splnit“, kterou se pak Henleinova strana řídila až do rozbití Československa.

Hitler s Göringem mu vyhrožovali bombardováním Prahy. Hácha se zlem spolupracoval, aby ho zmenšoval

Číst článek

„Když to vyvrcholí velkou krizí v září 1938, tak Henlein částečně organizuje útoky v československém pohraničí a je i osobně aktivní v emigraci. Uteče do Německa, kde organizuje tzv. freikorpsy – ty podnikají dnešní mluvou teroristické útoky směrem do československého státu. To je jeho aktivita ještě před mnichovskou krizí,“ dodává Michal Stehlík.

Na podzim 1938 byl Konrád Henlein na vrcholu své politické kariéry. Svými plamennými projevy, například v Liberci, přiváděl své soukmenovce k šílenství.

„Henlein má nejslavnější chvíli na podzim 1938 a potom politicky upadá. Je to člověk, který odvede černou práci pro zničení Československa, ale pak na tom samotném území je řádově mocnější K. H. Frank jako radikál,“ vysvětluje jeho roli Stehlík.

Za války byl Henlein místodržícím Říšské župy Sudety, tedy území, které Československo po Mnichovu postoupilo Německu.

Mezinárodní trestní tribunál v Norimberku vedl Konráda Henleina jako válečného zločince. Henlein ale 10. května 1945 spáchal sebevraždu.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme