Pro některé věhlasný vojevůdce, pro jiné otrokář. Francie si připomíná 200 let od smrti Napoleona
Tyran, diktátor a otrokář nebo reformátor, vizionář a zakladatel moderní Francie. To všechno jsou úhly pohledu, kterými je možné nahlížet na někdejšího francouzského vojevůdce a císaře Napoleona Bonaparta. Ve středu to je přesně 200 let od jeho úmrtí. Významné výročí si u pařížské Invalidovny připomene i prezident Emmanuel Macron.
Jen málokterá budova ve Francii je s bývalým francouzským vojevůdcem a císařem tak těsně spjatá jako právě pařížská Invalidovna. A to i přes to, že vznikla v jiné době a že ji nechal postavit Ludvík 14. Nicméně byl to Napoleon, kdo zvýšil její prestiž a kdo právě tady poprvé uděloval Čestné legie. Právě v Invalidovně má pak Napoleon svůj hrob.
200 let od smrti Napoleona Bonaparte. Jak Francie vnímá tuto historickou postavu?
„Vypadá jako velký sarkofág. Hrobka je z červeného křemence a je umístěná na zeleném žulovém podstavci. Je skutečně monumentální a připomíná pohřební místa ze starého Egypta nebo Říma,“ popsal pro Český rozhlas historik David Chanteranne.
Ten se Napoleonovi a jeho odkazu se věnuje dlouhodobě, v posledních dnech a týdnech má tak napilno. Například s rozhlasovou stanicí France Inter natočil o Napoleonovi devítidílnou podcastovou sérii. Pro francouzská muzea, galerie a výstavy je totiž rok 2021 rokem Napoleona.
„Neměli bychom se před dějinami schovávat. Naopak se jim musíme postavit čelem a objektivně ukázat, co se tehdy stalo. Je potom na lidech, aby se zamysleli a udělali si vlastní názor,“ řekl.
Císař, který si slávu nezaslouží
Někteří odborníci jako třeba akademik a aktivista Louis-George Tin s tak velkými kulturními akcemi nesouhlasí. Podle nich je důležité o Napoleonovi mluvit ve školách, ale není potřeba ho připomínat v tak velkém měřítku.
Odůvodňuje to tím, že Napoleonova vojenská tažení Evropou znamenala stovky tisíc mrtvých, ale i tím, že v roce 1802 obnovil otroctví. Podle Chanteranna není ale možné zapomenout na někoho, kdo tak zásadně ovlivnil každodenní životy Evropanů.
„Jestliže na rozdíl od Britů řídíme vpravo, tak je to díky Napoleonovi. Zanechal po sobě občanský zákoník, zavedl systém číslování ulic a přestavěl kanalizace,“ připomněl historik.
Obdiv? ‚Nemám’
Napoleonův odkaz vyvolává neshody nejen mezi historiky a akademiky. Podobně spory se objevují i mezi laiky. „Vnímám ho jako válečníka, který drancoval všechny země, kudy prošlo jeho vojsko. Ať už to bylo Španělsko, Egypt nebo další. Nemám k němu žádný obdiv,“ řekla osmašedesátiletá Dorotothéa.
Naopak důchodce Jacques s ní nesouhlasí. „Byl to významný muž. Začínal na Korsice skoro z ničeho. Jeho rodina nebyla příliš bohatá. Dokázal se ale vypracovat a ovlivnit dějiny ve Francii a ve světě. Je hloupé hodnotit historické osobnosti na základě současných kritérií.“
„Myslím, že dnešní Francie není schopná Napoleona vnímat komplexně. Stále převládají extrémy. Pravičáci a roajalisté vám řeknou, že je to kvůli němu, že už nemáme monarchii. Levičáci ho zase vnímají jako otrokáře. Bylo by potřeba, abychom se dějiny učili objektivně. Měli bychom jasnější představu o tom, kam Napoleona v našich dějinách zařadit, a jak o něm dnes mluvit,“ uvedl Frédéric, kterému je 44 let.
Všechny tyto názory a nálady bude muset zohlednit i prezident Emmanuel Macron. Podle televize BFMTV bude mít o Napoleonovi projev ve Francouzském institutu a položí květiny v Invalidovně. Ani v jeho kabinetu přitom nepanuje jednotný názor.
Pochybnosti k organizaci připomínkových akcí vyjádřila i ministryně pro rovnost Elisabeth Morenová. V televizi RTL sice přiznala, že Napoleon byl významnou postavou francouzských dějin ale taky otrokář a nepřítel žen.
