Červené čáry na úlomku kamene. Vědci po sedmi letech testů našli možná nejstarší známou kresbou
Tým archeologů uveřejnil studii, podle níž shluk červených čar na kousku kamene objeveném v jihoafrické jeskyni představuje nejstarší známou lidskou kresbu. Po sedmi letech testů vědci vyhodnotili, že čáry vytvořila ruka člověka před 73 000 lety, informoval deník The Guardian.
Nejstarší doposud známé nástěnné kresby objevené ve Španělsku a v Indonésii vznikly maximálně před 40 000 lety. Přelomový objev učinili archeologové v pobřežní jeskyni Blombos v Jihoafrické republice, kde se v minulosti našlo mnoho artefaktů z dob před 70 000 až 100 000 lety.
Solný důl v Hallstattu je v ohrožení. Prehistorickou lokalitu čeká rekonstrukce
Číst článek
„Nový držitel rekordu nejstarší kresby na světě je starý 73 000 let a stojí za houby,“ poznamenal na twitteru posměšně technologický web Motherboard. The Guardian zase komentuje, že úlomek z jihoafrické jeskyně neoplývá půvabem jako obraz od Da Vinciho ani teplem Rubensova díla, ale jeho důležitost je srovnatelná.
Významný kamínek je dlouhý jen několik centimetrů a devět čar na něm netvoří žádný rozeznatelný obrázek, vědci ale mají za to, že jsou výsledkem vědomé činnosti. Zároveň se domnívají, že byly součástí větší kresby vytvořené „pastelkou“ z červeného okru.
Úlomek podle nich pochází z kamene používaného na drcení barevné horniny na prášek. Nalezen byl už v roce 2011 a odborníci jej poté zkoumali s cílem stanovit, jak se na něj barva dostala.
V Mezopotámii se zpočátku pilo pivo brčkem. Podle skotských archeoložek chutnalo lépe než tehdejší voda
Číst článek
„Tohle je nejstarší známá kresba v dějinách lidstva. Co to znamená? Nevím. Vím jen, že to, co se nám může jevit jako velmi abstraktní, mohlo něco znamenat pro lidi z tradiční společnosti, která to vytvořila,“ řekl badatel univerzity z francouzského Bordeaux Francesco d'Errico, který se na výzkumu podílel.
„Věděli jsme o mnoha věcech, které Homo sapiens uměl, ale nevěděli jsme, že tehdy uměli kreslit,“ řekl deníku The New York Times hlavní autor nové studie Christopher Henshilwood.
Co přesně měla prehistorická kresba znázorňovat, pro tuto chvíli vědci netuší, Henshilwood ji ale za bezvýznamnou čmáranici nepovažuje.
„Jsem přesvědčen, že (čáry) nejsou pouhými náhodnými značkami. Myslím, že je to rozhodně symbol a je tam nějaký vzkaz,“ tvrdí.
