Archeolog o nálezu nejstarší kresby v Česku: Podezření jsem měl delší dobu, bude jich tam více

Nejstarší kresbou v Česku jsou podle vědců čáry na kameni s názvem Mozek v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Datují je do doby před 7000 lety. Archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který objev učinil, měl již delší dobu podezření, že čáry na kameni, které fotografoval už průkopník speleologie Karel Absolon, jsou velmi staré. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz říká, že v jeskyni mohou být ale i starší kresby.

Tento článek je více než rok starý.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Jak jste si těch čar všimli, když je přehlédl i Karel Absolon?
Začal jsem je zkoumat už dříve v Býčí skále, kde stěny byly pokresleny – a do dneška jsou – návštěvníky z 18. a 19. století. A protože jsem v té jeskyni trávil velmi dlouhé časy, tak jsem si povšiml, že mezi nimi jsou i čmárance a jiné lineární kresby, které nemohou být těmi recentními (současnými – pozn. red.) podpisy. A tím to začalo. To podezření jsem měl delší dobu a čekalo to až do let 2018 a 2019, kdy se ve třech jeskyních Moravského krasu – Býčí skále, Kateřinské jeskyni a ve Sloupských jeskyních – vzorky odebraly a některé z nich opravdu ukázaly velmi stará data, patřící do neolitu, 6200 let před dneškem.

Co víme o lidech, kteří to mohli namalovat?
Víme o nich zdánlivě hodně a tak trochu málo. Na Moravě a v České republice se totiž archeologické kultury zkoumají 150 roků. V jeskyních to začínalo. Máme velké množství materiálu, různých situací, máme sídliště, hroby, máme dokonce jejich svatyně a hodně odpadků po nich, ale kdybychom to celé porovnali s živou kulturou - jako kdybyste teď jel do amazonského pralesu a měl před očima celou živou kulturu -, tak by to bylo možná jen několik procent z toho, co tehdy existovalo.

Česko má novou nejstarší kresbu. Čáry na ‚Mozku‘ v Kateřinské jeskyni vznikly před 7000 lety

Číst článek

A jak ti lidé tehdy žili?
V Kateřinské jeskyni se objevily kresby po neolitcích. Neolitci jsou lidé, kteří žili ve velmi teplé periodě, která po lovcích sobů a koní - ti žili za drsných klimatických podmínek - nastala. Žili v teplejším období než je dnes. Bylo tu, jako je v Chorvatsku nebo v Itálii. Jednak začali se zemědělstvím a byli to pastevci. Měli dobytek – kozy, ovce a krávy. A někteří z těch lidí se pravděpodobně toulali po Moravském krasu a v portálech jeskyní sídlili nebo tam měli zahnaný dobytek stejně, jako to do dneška můžete vidět třeba na Krétě, v Řecku nebo ve Středomoří. A jeskyně – ty hlubší prostory – jsou teď velká otázka, k čemu všemu je používali.

Uvedl jste, že ty kresby jsou rituální. Mohl byste to více popsat?
To je velké téma. Známe rituální kresby z paleolitu, jako je Altamira nebo Lascaux – ty jsou ve všech učebnicích, znají je třeba žáci základní školy. Ovšem ona je celá řada kreseb, které jsou mnohem mladší, třeba z neolitu, kdy lidé do jeskyní chodili také, ale přestali kreslit obrazce konkrétní – zvířata, lovecké výjevy nebo rituály. Myslíme si ale, že smysl zůstal stále stejný a že se jedná stále o komunikaci s bytostmi, které převyšují člověka. I podzemní prostor bývá dost popisován v různých etapách evropských dějin jako posvátný.

Speciální metoda odběru

Rozdíl mezi malbou a kresbou

„Malba je vícechromatická – máte paletu barev. Pokud se jedná o monochromatickou, tak je to kresba,“ popsal Golec.

Proč se podařilo udělat radiouhlíkový test až napotřetí?
Dělaly se dvě etapy. Tohle je druhá etapa – získání nějakých dat, které ukázaly na ještě hlubší dataci. Na to se ptáte. To je kámen v hlavním dómu, který je přímo na turistické trase, kolem něho chodí tisíce turistů, a kterému se přezdívá Mozek. A nám se tam líbily takové črtance, čárance na něm, ale bohužel ta radiouhlíková metoda dvakrát nezměřila žádný pozitivní výsledek a až napotřetí se to povedlo, protože jsme prostě moc a moc chtěli mít tento krásný kámen odatovaný. A povedlo se to.

Chápu to správně, že se vám nepodařilo odebrat vzorek, kde by bylo dost zbytků popela?
Dvakrát se to nepodařilo z toho důvodu, že vzorek musí být technicky správně provedený a musí tam být dostatečný obsah radioaktivního uhlíku, který mizí z biologických vzorků. Ten se zpětně odečítá, jak je starý. A ono ho tam nebylo dost a tím pádem to měření není správné a nemůže být zveřejněno. A teď se to povedlo.

Archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Zdroj: Archiv Martina Golce

Každého laika možná napadne, jestli takto nedošlo k významnému poškození té kresby?
To právě ne, protože jsme speciálně pro Kateřinskou jeskyni vyvinuli novou metodu. To dělali kolegové z Akademie věd v Praze. Ti vyvinuli novou otěrovou metodu, kdy se odebere jenom vybraná část kresby a většina z ní zůstane na místě a jenom se jakoby malinko sníží její intenzita. V žádném případě už to neděláme způsobem, že by někdo přišel a nožem to seškrabat. To se dělalo v minulosti, někdy i po světě, ale tohle je novinka. Dokonce s tím budeme vystupovat i v prestižních zahraničních časopisech jako s novou metodou.

Archeologové hlásí významný objev. V milevském klášteře našli tajnou chodbu

Číst článek

Uvedl jste, že v Kateřinské jeskyni je podobných kreseb víc. Je možné, že některá bude ještě starší než ta, co jste teď objevili?
Ano, bude jich tam více. Některé byly nalezeny, některé se nepodařilo dodatovat a jiné tam na nás pravděpodobně ještě čekají. A ještě tam může být velké překvapení. V průběhu času – od pravěkých lidí do dneška – se zvedl povrch jeskyně a některé stěny mohou být zasypány a mohou být pod dnešním povrchem jeskyně. Takže určitě to není poslední objev, který bychom tady měli.

Plánujete v Kateřinské jeskyni nějaký další větší průzkum včetně nějakých sond do větších hloubek a podobně?
To se ještě nerozhodlo. Projekt ještě nemáme, ale už jsme začali nějakým způsobem o tom přemýšlet, zda by nebylo vhodné v Kateřinské jeskyni provést třeba nějakou sondu. To ale chvilku potrvá. Na to je potřeba připravit tým, povolení a nějaké věci, ale určitě Kateřinská jeskyně je teď opravdu velmi archeologicky zajímavá.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme