Winton nebyl první, kdo zachraňoval židovské děti. Jediná fotografie pomohla odhalit misi Barbican

Na začátku byla jediná fotografie bez popisku s chlapečkem v náručí pilota. Na konci je pak dokument režiséra Jiřího Františka Potužníka, který odhalil první transporty ohrožených židovských dětí z Československa. Při misi Barbican se učil i sám sir Nicholas Winton, který jen o pár měsíců později zachránil téměř 700 židovských dětí.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Na počátku byla neznámá fotografie, kterou přinesl Herbert Slavík z archivu České tiskové kanceláře a vyhledal jí tam v okamžiku, kdy psal knížku k 75. výročí letiště v Ruzyni. A na té fotografii bylo jenom datum 12. ledna 1939. A protože z toho roku mnoho fotek z letiště není, s okupací Československa v březnu 1939 se totiž z letiště v Ruzyni stala základna Luftwaffe, tak si přál, aby tam byla. Já jsem k ní začal shánět informace,“ řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu režisér Potužník.

O misi Barbican se doposud nevědělo. Učil se na ní Nicholas Winton, přibližuje režisér Potužník

Číst článek

„Nikde nic nebylo. Až jsem si uvědomil, že na té fotce je klíčová postava malého chlapce, kterého třímá pilot, také neznámý. Nicméně to je stejný chlapec, kterého chová na jiné fotce Sir Nicholas Winton,“ popsal začátek pětiletého pátrání Potužník.

Podle něj to byla jen náhoda, že si obě fotografie spojil. Další cesta tedy logicky vedla přímo za samotným sirem Nicholasem. Potužník a jeho kolega Roman Vávra, který celých pět let Potužníkovi pomáhal s pátráním, předpokládali, že jim Winton popíše okolnosti vzniku fotografie. Sir Nicholas je ale překvapil.

„Byl tam pouze jako pomocník, prostředník, učil se ještě. V podstatě byl jenom v kontaktu s organizátory. Dokonce měl pocit, že to letadlo, nebo ta letadla neletěla do Londýna, ale že skončila ve Švédsku,“ dodal Potužník. Až později přišli na to, že letadla skončila v Londýně.

Film z Washingtonu

Další pátrání pokračovalo v pražském Židovském muzeu a v jeruzalémském Jad Vašem. Ani v jednom ale neměli o podobné misi potuchy. Až později ve washingtonském Muzeu holokaustu se podařilo najít film natočený ve stejný den v Praze. Byl na něm Winton, řada dětí, ale hlavně popisek „Mise Barbican“.

Když vojáci dostali pušky, plakali radostí aneb Kde domov můj?

Číst článek

V Londýně Potužník našel nástupnickou organizace mise Barbican s názvem Christian Witness to Israel. „Její ředitel nás vzal do archivu a tam jsme našli krabice, které byly popsané jako Mise Barbican. Zjistili jsme, že tam jsou nejen dokumenty dětí, které přiletěly z Prahy, přes Rotterdam do Londýna, ale dokumenty dalších dětí, které se do mise Barbican dostaly. A pokud jde o ty přišedší z Československa, tak jsme dohledali, že tam byly dva lety, které přistály 12. ledna a jeden, který přistál na letišti Croydonu 8. března. Tedy týden před okupací Československa,“ řekl Potužník.

Dvě z dětí se podařilo režisérovi dohledat osobně: Inge Plitzkou, které odletěla z Československa jako skoro devítiletá, a Hanu Popper. Té bylo v době odletu pět let, jmenovala se ještě Hannelore Ehlrich a byla na fotografii společně s chlapečkem, díky kterému celé pátrání začalo.

Asi 84 dětí

Chlapeček z fotografie se jmenoval Hansi Beck a byli mu necelé tři roky. Jako jediné z dětí ale nepřežil válku. V roce 1940 dostal komplikovaný ušní zánět, z toho pak i zánět spánkové kosti, na který zemřel.

Wintonovo dítě, lord Alfred Dubs: Bojuji za malé uprchlíky, cokoli jiného by byla zrada

Číst článek

Misi Barbican se podařilo zachránit při třech cestách asi 84 dětí. Některé po válce zůstaly ve Velké Británii, jiné odcestovaly do Palestiny, respektive Izraele, další se vrátily do vlasti. Jednou z nich byla právě i Hana Popper, která v roce 1948 uprchla před komunisty do Kanady.

Na rozdíl od pozdějších transportů Nicholase Wintona děti z mise Barbican zůstaly pohromadě v dětských domovech spadajících pod křesťanskou misi Barbican. Proto byly také děti, které pocházely z židovských laických rodin, vybaveny kromě jiných dokumentů také předběžným souhlasem rodičů ke křtu, pokud se děti sami rozhodnou.

Celý rozhovor Jiřím Františkem Potužníkem si můžete pustit zde:

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme