Nové informace o smrti Jana Masaryka se nemusí líbit Putinovi, ale ani Zemanovi, říká spisovatel

Podzimní cesta českého prezidenta do Moskvy by mohla přinést zajímavá zjištění o dosud neobjasněné smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Miloš Zeman se nechal slyšet, že možná využije příležitosti a požádá Vladimira Putina o informace z tajných ruských archivů. „Nejsem si jistý, že za současné situace budou odtajněny všechny potřebné materiály, nebo že se nestaneme obětí dezinformace,“ uvedl novinář a spisovatel Luděk Navara.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

Podle Navary by zpřístupnění všech materiálů o smrti Jana Masaryka nemuselo být prospěšné ani pro prezidenta Putina, ani pro prezidenta Zemana.

„Navíc současná ruská vláda vynakládá velké finanční prostředky na dezinformační kampaně, takže si nedovedu představit, že by nechtěli využít snadné a levné příležitosti očistit Rusko, potažmo Sovětský svaz, z organizování vraždy ministra zahraničí bývalého Československa,“ říká Navara.

Navara připomněl, že téma smrti Jana Masaryka se nabízí jako ideální materiál pro konspirační teorie. „Na druhé straně je tu spousta velmi zajímavých indicií," dodává.

Masaryk se stal terčem pokusu o atentát už před osudným datem. „Třem nekomunistickým ministrům byly zaslány balíčkové bomby, a ukázalo se, že původci jsou komunisté z Moravy napojení na Prahu. Vše zřejmě proběhlo s vědomím vedoucích představitelů komunistické strany,“ říká Navara.

„Policie by se případu smrti Jana Masaryka měla dále věnovat. Sám vidím, že všechny stopy, které existovaly, a bylo jich neuvěřitelné množství, policie prověřovala, ale ta poslední tečka stále chybí,“ shrnuje Navara.

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda souhlasí, že je vždy dobře, když se podaří najít nějaký nový historický pramen.

Přehrát

00:00 / 00:00

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali novinář a spisovatel Luděk Navara a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda o objasnění smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka.

„Pokud ale neuvidím soupis, jaké materiály v ruských archivech jsou a co nám Rusové zpřístupňují, tak je to vše vágní. Ale osobně si myslím, že nezpřístupní nic,“ podotýká Svoboda.

Obává se, že Česko dostane dokumenty, o kterých nebudeme vědět, jak a proč vznikly, což je i v případě zpravodajských materiálů zásadní.

Svoboda také souhlasí, že snaha očistit Sověty z podílu na smrti české ministra může být reálná. „Je třeba si ale uvědomit, že my nevíme, co se tehdy stalo. Jsou různá svědectví a různé jejich verze, objevují se i konspirační teorie.“

„V případě náhlých úmrtí máme často tendenci vidět v nich záhady nebo spiknutí tajných služeb. Mohlo to být ale ve skutečnosti trošku jinak, a důvody, které do události klademe, by mohly být jiné a daleko banálnější.“

Pokud do smrti Jana Masaryka Sověti přímo nezasáhli, měli v Československu spoustu informátorů. „Takže si umím představit, že se mohou objevit hlášení nebo zprávy shrnující dění v zemi," říká Svoboda.

„Docela by mě zajímalo, co by tom mohlo být v britských nebo amerických archivech. Třeba měli informátory, kteří mohli vědět něco víc než my dnes,“ odhaduje historik.

Text vznikl pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Veronika Sedláčková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme