Před 33 lety vzniklo v Činoherním klubu Občanské fórum. Mezi hlavní představitele patřil Havel

Dva dny poté, co policie 17. listopadu 1989 surově zasáhla proti poklidně demonstrujícím studentům na Národní třídě, vzniklo v Činoherním klubu v Praze Občanské fórum. To se stalo prostředníkem mezi komunistickou mocí a veřejností.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Disidenti Alexandr Vondra a Václav Havel během zakládajícího shromáždění Občanského fóra v pražském Činoherním klubu

Disidenti Alexandr Vondra a Václav Havel během zakládajícího shromáždění Občanského fóra v pražském Činoherním klubu | Foto: Petr Mazanec | Zdroj: ČTK

„Taková otevřená, bez členstva… jakési takové veřejné společenství, které by nemělo žádné registrované členy nebo podobně. Bylo by to skutečně fórum,“ popisoval Václav Havel, jak by měla vypadat vznikající občanské hnutí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 33 lety vzniklo v Činoherním klubu Občanské fórum. Událost připomíná Lucie Korcová

19. listopadu 1989 se v pražském Činoherního klubu sešli studenti, umělci a akademici. V deset hodin večer bylo ustanoveno Občanské fórum.

„V jeho programu vůbec není nějaký plán převzít moc. V podstatě to bylo založeno k tomu, aby vznikla nějaká platforma, která bude vést dialog s režimem. Václav Havel a další představitelé Občanského fóra se cítili být spíš mediátory veřejnosti a moci. Takže to byla úloha Občanského fóra,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.

VIDEO: ‚Češi, pojďte s námi!‘ Vraťte se s rozhlasovou rekonstrukcí Radiožurnálu do 17. listopadu 1989

Číst článek

O tři dny později přečetl požadavky Občanského fóra na pražském Václavském náměstí římskokatolický kněz a moderátor statisícových demonstrací Václav Malý:

„Proto požadujeme, aby neprodleně odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z roku 1968.“

„Ano! Demisi!“ volali lidé a tleskali. „To je ta nejsprávnější odpověď. Ano,“ dodal Malý.

Generální stávka

„Nebyly tam žádné politické požadavky jako svobodné volby nebo třeba zrušení vedoucí úlohy strany. Dokonce se v prohlášení říká, že se tam scházejí nejenom představitelé Charty 77 a nezávislých iniciativ, ale i bývalí a současní členové komunistické strany. Dokonce až takhle to bylo široké,“ popisuje Tomek.

Občanské fórum | Foto: Český rozhlas

Zakladatelé Občanského fóra se snažili, aby v něm byli zástupci všech složek společnosti. „A aby to bylo co nejreprezentativnější, aby to nebylo odmítnuto, že tam vystupují jenom disidenti jako obvykle, že to je nepřátelský akt. Ale že to je snaha o společenskou změnu, která je nezbytná,“ doplňuje historik.

Klíčovým momentem Sametové revoluce se stala generální stávka 27. listopadu 1989, za kterou se Občanské fórum ve svém prohlášení plně postavilo.

„Bez nějakých zvláštních nástrojů - informace, propagandy a tak - se podařilo tu myšlenku tak rozšířit v podstatě za týden, že se toho zúčastnila prakticky celá země. A to bylo referendum. Že má Občanské fórum podporu, že občané chtějí změnu a že už nejsou loajální se stávající mocí. To si myslím, že byl hlavní zisk toho celého týdne,“ konstatuje Tomek.

Jedním z hlavních požadavků Občanského fóra bylo vyšetření zásahu proti studentům na Národní třídě ze 17. listopadu.

Alexander Dubček s Václavem Havlem na snímku z 24. listopadu 1989, když se dozvěděli o rezignaci většiny českého předsednictva. | Foto: Mike Abrahams / Alamy | Zdroj: Profimedia

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme