První odhalení. Historici věří, že získali jména dvou lidí zachycených na fotografiích z terezínského ghetta

Dívčí domov L410 nebo mansardy – historikům se podařilo určit některé stavby na fotografiích, které se našly v Albu GT v pozůstalosti novináře Milana Weinera. Unikátní snímky vznikly během druhé světové války přímo uvnitř terezínského ghetta. Historici z Památníku Ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín dál pátrají po totožnosti lidí na fotografiích. Domnívají se, že znají jména prvních z nich.

Terezín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Památník Ticha spolu s odborníky pátrá po lidech z nezveřejněných válečných fotografií

Památník Ticha spolu s odborníky pátrá po lidech z nezveřejněných válečných fotografií | Zdroj: Památník Ticha

Bohuslavě Havránkové bylo 15 let, když v březnu 1943 přijela transportem do terezínského ghetta, kde se setkala s Milanem Weinerem. Teď, o 78 let později, je na stejném místě s jeho dcerou Janou Šmídovou.

„Když jsem se vrátila, tak jsem se dozvěděla, že se Milan vrátil. Věděla jsem, že bydlí v Písecké ulici. Tak jsem ho tam šla navštívit, on byl teda v hrozně špatném stavu,“ vzpomíná Bohuslava pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o odhalení obsahu fotografií z terezínského ghetta.mp3

Zatímco podle Jany Šmídové je na jedné z fotografií její otec, Památníku Terezín a Židovskému muzeu v Praze se pravděpodobně podařilo identifikovat dalšího člověka.

„Společně se domníváme, že to je vězeň, který přijel transportem z Westerborku a byl to Joe Speer. Nemůžeme to samozřejmě potvrdit stoprocentně, ale máme ten dojem, protože to byl člověk, který kreslil právě v ghettu. Kreslil takové trošku karikatury, trošku takové žánrové záběry pořizoval. A právě ten člověk na téhle fotografii sedí a kreslí něco v uličce nebo na dvorku,“ říká Jana Šplíchalová z Židovského muzea v Praze.

„Jak to vypadalo na půdách, jak to vypadalo v mansardách, jak to vypadalo na hromadných ubikacích – to všechno máme, protože se nám zachovaly kresby. Terezínští malíři tehdy nějakým způsobem zachycovali realitu, jak se žilo, jak to vypadalo. Ale fotografický záznam, to je opravdu unikátní,“ dodává historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič.

Kromě vězňů jsou na fotografiích také budovy a každodenní život v ghettu.

Zaznamenat dobu

Odkrýt tajemství Alba GT přijeli do Terezína také studenti gymnázia Přírodní škola, kteří se ve svých projektech druhé světové válce dlouhodobě věnují. Hrají divadlo nebo natáčí krátké filmy s pamětníky.

Zapomenutá jména. Památník Ticha pátrá po osudech lidí, které fotograf zachytil v terezínském ghettu

Číst článek

„O něco podobného jsme se tady snažili i dneska. Zaznamenat to, co nám říkala Bohunka nebo i ten nový objev fotek a co nového to může přinést k pohledu na Terezín. My jsme začali točit už v Praze na hlavním nádraží, kdy děti takhle ve skupinkách dostaly pracovní listy, kde se seznámily s tou dobou, seznámily se s Terezínem,“ vysvětluje sedmnáctiletý kameraman Tomáš.

Památník Ticha ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze a Památníkem Terezín pokračuje v pátrání po dalších informacích, které by pomohly určit, kdo snímky vyfotil. Najít lidi na fotografiích bude těžké. Tehdy jim bylo mezi 20 a 40 lety. Historici přesto doufají, že se ozvou aspoň jejich příbuzní.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme