Před 75 lety začal ‚Brněnský pochod smrti‘. Město opustilo 20 tisíc lidí, 1700 z nich nepřežilo

Přesvědčení nacisti, ale taky protinacisticky smýšlející Němci nebo němečtí Židé - ti všichni se museli v noci 30. května 1945 vydat na cestu, pro kterou se vžil název Brněnský pochod smrti. Z Brna muselo odejít 20 tisíc Němců - 1700 lidí na následky krutého zacházení zemřelo.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odsunem vyvrcholily dlouholeté spory mezi českými a německými obyvateli Brna. | Zdroj: Post Bellum

„Byla jsem svědkem, jak hnali Němce - opravdu hnali po Kotlářské ulici dolů,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Daruše Burdová. Zažila po válce v Brně takzvaný divoký odsun Němců, který si vyžádal několik stovek životů.

Rusko zveřejnilo odtajněné materiály k Pražské operaci, jde o pět desítek stran dokumentů

Číst článek

Její bratr byl přímo svědkem událostí noci ze 30. na 31. května 1945. Mezi shromážděnými tehdy zahlédl i německou sestřenici jejich maminky i s otcem, kterému gardisté rozbili pažbou hlavu.

„A kluci mu říkali: Ale Ivo, ty tady musíš zůstat, protože kdybys začal snad něco vykládat, tak odstřelí i tebe, protože tě budou považovat za ochránce Němců. A bratr řekl: Já jsem jenom nespravedlnosti chtěl zachránit. Ale to se nedalo,“ vypráví.

Odsunem vyvrcholily dlouholeté spory mezi českými a německými obyvateli Brna.

„Ta českoněmecká animozita byla neobyčejně silná a Němci se až do roku 1918 prostě chovali tak, jako kdyby tady Češi neexistovali. A ty hrozné události druhé světové války a to, co Němci dělali s českým národem, tady ty pocity nenávisti jenom znásobily,“ upozorňuje historik Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

‚Nevím, kdo jim samopal dal, buď Češi, nebo anglické hovado.‘ Před 78 lety zranili parašutisté Heydricha

Číst článek

V Brně zůstali jen muži od 14 do 60 let, kteří museli odklízet trosky. Ostatní šli pěšky několik desítek kilometrů směrem k rakouské hranici. Na následky strastiplné cesty zemřelo téměř 1700 lidí. Mohly za to nevyhovující hygienické podmínky, nedostatek léků, vyčerpání i kruté zacházení ze strany dohlížejících gardistů.

„Většinou zemřeli vyčerpáním anebo na úplavici, která potom vypukla ve sběrném táboře v Pohořelicích. Bylo to nelidské, bylo to brutální, ale bylo to pochopitelné. A o nějakém pochodu smrti nemůže být řeč. Pochod smrti organizovali Němci, když transportovali vězně z koncentračních táborů,“ nesouhlasí s označením pochod smrti Pernes.

Vyhnání brněnských Němců každoročně připomíná vzpomínková akce Pochod Smíření. Jeho trasa vede z Pohořelic do Brna. Letos je kvůli epidemii koronaviru naplánovaný na 12. září.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme