Za dva dny 3500 mrtvých mužů, žen a dětí. Před 78 lety nacisté zlikvidovali Terezínský rodinný tábor
3500 zavražděných židovských mužů, žen a dětí. Před 78 lety nacisté za dva dny zlikvidovali takzvaný Terezínský rodinný tábor v Osvětimi. Památku všech obětí připomněl Památník ticha v pražském Veletržním paláci pietním koncertem. Biblické písně Antonína Dvořáka zazpívala operní pěvkyně Dagmar Pecková.
Deset písní, které Antonín Dvořák napsal na slova z Davidovy Knihy žalmů, si Dagmar Pecková pro pietní koncert vybrala sama. Ještě před tím, než se malá dvorana Veletržního paláce rozezněla tóny klavíru a zpěvu, zahájil vzpomínkový večer sestřih diskusí z cyklu Vysílání stanice Bubny.
Památku obětí z Terezínského rodinného tábora připomněl pietní koncert ve Veletržním paláci v Praze. Natáčela Lucie Korcová
„Snažíme se, aby pieta měla vždy ještě nějaké zamyšlení, nejenom ohlédnutí. A tak jsme připravili dva bloky z našich veřejných diskusí o paralelách válek a o válečné propagandě,“ popisuje pro Radiožurnál ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
O fake news v současném rusko-ukrajinském konfliktu mluvili třeba režisér Václav Marhoul nebo novinářka Petra Procházková.
„Není to vůbec žádné novum. Veškerá dezinformace funguje na principu: Já slyšel, že. To se prostě táhne po staletí. Jediné, co se mění, je forma,“ vysvětloval Marhoul.
„Třeba i novináři, naši kolegové – tedy jestli je vůbec budeme nazývat kolegy – z Ruska, mají dosti výrazný podíl na tom, že ta válka začala a že je možné ji takto provádět,“ upozornila Procházková.
Vzácný historický nález. Dosud neznámé deníky jedné z lidických žen mapují její osud po válce
Číst článek
Likvidaci Terezínského rodinného tábora provedli nacisté ve dvou vlnách. V březnu 1944 zavraždili čtyři tisíce lidí. Šlo o největší jednorázovou genocidu československých občanů v historii. Ve druhé vlně od 10. do 12. července vyvraždili dalších 3,5 tisíce mužů, žen a dětí.
„V lágru byla namalovaná Sněhurka. To je hrozně silná legenda, protože Sněhurka a sedm trpaslíků z disneyovské produkce měla u nás premiéru v roce 1938. A všechny ty děti na tom byly, mluvily o tom a jedna z těch učitelek to pak namalovala na stěnu. Je to opravdu silné memento. Zůstalo to tam, ale oni už byli pryč,“ připomíná Štingl.
Veletržní palác jako místo konání vzpomínkového večera nezvolili organizátoři náhodou. Právě odtud začaly za druhé světové války deportace židovského obyvatelstva z protektorátu do koncentračních táborů.
