Před 80 lety se u Palestiny po sabotáži potopila loď Patria. Převážela židy prchající před nacisty
Před 80 lety se u palestinského přístavu Haifa potopila loď Patria s židovskými uprchlíky na palubě. Stovky Židů se na ní snažily dostat z Evropy před nacismem. Britské úřady je ale odmítaly vpustit na pevninu. Nechtěli, aby se narušila rovnováha mezi židovským a arabským obyvatelstvem v oblasti. Uprchlíci měli být deportováni do koncentračních táborů na ostrově Mauritius. Jenže 25. listopadu 1940 uvnitř lodi explodovala bomba. Zemřelo 270 lidí.
„Jak se schody otočily. A ty lidi ze schodů, jak padali, a jak křičeli. To je něco, co mě ještě dneska pronásleduje ve snech. Ta hrůza, ta nikdy nepoleví,“ popsala paní Hana Pavlů.
Před 80 lety se u Palestiny po sabotáži potopila loď Patria. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Když se 25. listopadu 1940 ozval výbuch, ošetřovala paní Hana Pavlů děti v ambulanci na zadní palubě. Loď se během chvíle převrátila na bok. Hana z ní dokázala zachránit svého přítele, který byl v bezvědomí, a snažila se pomoct i dalším lidem.
„Viděla jsem lidi v malých okýnkách. Nemohli ven, protože byly příliš malé a zezadu je tlačili. A když se dostali ven, tak neměli boky a všude byla krev,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa.
Sabotáž
Na začátku listopadu dorazili k pobřeží Palestiny tři lodě - Milos, Atlantic a Pacific. Britové - jako správci palestinského území - odmítli pasažéry přijmout. Všem naopak přikázali přestoupit na velkou dopravní loď Patrii. Ta měla zhruba dva tisíce lidí odvézt do internace na ostrově Mauritius.
Za druhé světové války pomohl zachránit tisíce Židů, do nedávna o tom ale věděl málokdo
Číst článek
„Zdejší Hagana rozhodla, že poškodí kotle, abychom nemohli vyplout. A hodili tu bombu dovnitř,“ vyprávěl Paměti národa jeden z cestujících Erich Brodavka.
Ilegální židovská vojenská organizace chtěla loď pouze poškodit a donutit tak Brity, aby nechali pasažéry vystoupit. Podle tehdy platných zákonů by je už potom nesměli vypovědět.
Plán se ale tragicky zvrtl. „Za deset minut devět vybouchla bomba a udělala díru 12 čtverečních metrů do boku lodi, protože mysleli, že je to železo, ale to byla samá rez,“ popisoval Erich Brodavka. Během dvou hodin zemřelo 270 mužů, žen a dětí. Přeživší umístila britská správa do tábora Atlith.
Tobruk, Dunkerk i RAF
V roce 1997 zachytil jejich vzpomínky režisér a ředitel Památníku ticha v pražských Bubnech Pavel Štingl v dokumentárním filmu Příběh trosečníků Patrie.
Před 75 lety uctili lidé v Terezíně památku obětí nacismu. Slavnostně pohřbili 601 exhumovaných těl
Číst článek
„Oni opravdu do smrti smrťoucí si v sobě nesou tuhle jizvu a samozřejmě, že ji předávají i svým dětem. Na druhou stranu v těch vzpomínkách zaznívalo něco, co je strašně důležité si uvědomit, že i ta válka se žila,“ popsal Radiožurnálu Štingl.
Uprchlíci nebyli pouhými pasivními oběťmi. Už před tragédií se na Patrii zformovala armádní skupina, která byla připravená zapojit se do pouštní války. Její členové byli jedni z prvních, kteří opustili tábor Atlith a později bojovali u Tobruku.
„A potom putují kolem mysu Dobré naděje až do Británie, kde se zase zapojí jako pozemní jednotky později do bojů u Dunkerk. Někteří se dokonce přihlásí k RAF a bojují v leteckých perutích,“ dodal Štingl.
Potopení Patrie nově připomíná v Památníku ticha čtrnáctimetrová socha ve tvaru lodi německého autora Martina Steinerta. Bude tam do příštího léta.
