Patřili k nejaktivnějším členům odboje. Manžele Sonnevendovi nově připomíná pamětní deska v Praze
Pamětní deska se jmény Marie a Jana Sonnevendových, kteří pomáhali ukrývat parašutisty ze skupiny Anthropoid, navíc doplněná skvělým muralem, byla tento týden odhalena v Konviktské ulici. Manželé žili v domě č.p. 998/15. Za svou odvahu zaplatili životem. pic.twitter.com/LMVHUQFZA9
— Pražské příběhy (@Prazskepribehy) September 9, 2022
Jan a Marie Sonnevendovi patřili k nejaktivnějším podporovatelům československých parašutistů během druhé světové války. Jan Sonnevend sehrál významnou roli i při ukrytí Jana Kubiše, Josefa Gabčíka a jejich pěti spolubojovníků v kryptě pražského kostela svatých Cyrila a Metoděje. Iniciativa A tento týden odkryla v hlavním městě pamětní desku v ulici, kde manželé naposledy bydleli.
„Byl to důstojný pán, kterého si nedovedu představit bez kravaty, bez klobouku... Byl to člověk nesmírně cílevědomý. A babička byla nesmírně vlídná. Ty dva se fantasticky doplňovali. Byli k sobě nesmírně pozorní. Takhle si je pamatuju,“ říká pro Radiožurnál vnuk manželů Sonnevendových Jaroslav Orta.
Iniciativa A tento týden odkryla v hlavním městě pamětní desku manželů Sonnevendových v ulici, kde naposledy bydleli
Dnes devadesátiletému Jaroslavu bylo deset, když své prarodiče viděl naposledy. Přestože se jeho rodiče rozvedli, matku a její rodinu pravidelně navštěvoval.
O tom, že jsou všichni členy odboje, v té době neměl tušení.
„Tatínek nás všechny tři - my jsme byli tři bratři - stranil jakýchkoliv informací, abychom se někde neprožvejkli a nebyl z toho malér,“ vzpomíná.
Jeho prarodiče, Jana a Marii Sonnevendovi, teď připomíná pamětní deska na domě v Konviktské ulici, kde naposledy bydleli. Nad ní jsou na fasádě domu namalovaní dva parašutisté s otevřenými padáky.
„To má symbolizovat jednak příchod parašutistů do protektorátu a pamětní deska má imitovat větrací okénko, které vede do krypty v Resslově ulici,“ popisuje ředitel Oblastního muzea Praha-východ a člen Iniciativy A Vlastislav Janík.
Po útoku na Heydricha byly vražděny a týrány rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik
Číst článek
Jan Sonnevend se do Prahy přistěhoval v roce 1938. Byl už v penzi a spolu s manželkou Marií chtěli žít blízko své dcery a vnuků.
„Jan Sonnevend byl Sokol a člen pravoslavné církve, tak se tady docela rychle etabloval, protože se stal brzy starším v chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Zároveň začal také pracovat jako revizor účtů v Masarykově lize proti tuberkulóze,“ vypráví.
Tam se seznámil s Petrem Fafkem, který se krátce po nacistické okupaci Československa v březnu 1939 zapojil do odbojové činnosti.
O rok později mu Jan Sonnevend nabídl, že kostel v Resslově ulici by odboj mohl použít třeba pro ukrývání zbraní.
Atentát a jeho následky pro Sonnevendovi
Fafek jeho nabídku využil až v květnu 1942 poté, co Jan Kubiš a Josef Gabčík smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a potřebovali se ukrýt.
Iniciativa A
Iniciativa A je nestátní organizace, která si dala za cíl připomenout zapomenuté hrdiny odboje druhé světové války. Jedná se o neformální sdružení několika osob.
„Tehdy Petr Fafek oslovil Jana Sonnevenda, jestli by to šlo právě v kryptě svatých Cyrila a Metoděje. Jan Sonnevend tuhle otázku probral s farářem Aloisem Čiklem a Vladimírem Petřekem. Ti s tím souhlasili a už od 28. května přicházejí první parašutisté do krypty,“ říká Janík.
Po jejich odhalení 18. června 1942 zatklo gestapo všechny představitele pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem. O čtyři dny později si přišlo i pro Jana Sonnevenda a jeho blízké.
VIDEO: Poslední boj parašutistů. Radiožurnál vysílal historickou rekonstrukci bojů z krypty v Resslově ulici
Číst článek
„Jan Sonnevend je přiřazen k procesu s pravoslavnou církví, který probíhal 3. září 1942, a den na to je zastřelen na kobyliské střelnici. Zbytek rodiny, tedy jeho manželka Marie, dcera Ludmila a manžel Jaroslav Ryšavý jsou zavražděni v koncentračním táboře Mauthausen,“ dodává.
Jaroslava Orta, jeho bratry a otce zachránila před zatčením skutečnost, že se rodiče rozvedli už před druhou světovou válkou.
O tom, že jeho matka Ludmila a prarodiče pomáhali parašutistům, se dozvěděl až po válce.
„Pochopitelně jsem žasnul a bylo krátké období, kdy se to uznávalo. Ale záhy na to přišla doba, kdy jsem zase musel být zticha. Protože když jsem se zmínil, že to mám v životopise, tak jsem spíš měl průšvih,“ zakončuje Orta.
Iniciativa A odhalila už 24 pamětních desek. Připomínají jména zapomenutých hrdinů, kteří položili svůj život v boji za svobodu Československa.
