EURO 2020

Chorvatsko 1:1 Česko

Zranili ho na první výročí sovětské invaze. ‚Vždy zastavím na místě, kde mě skolila dávka,‘ vzpomíná

21. srpen se mezi nejdůležitější data našich moderních dějin zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc proti kontrarevoluci“ tanky pěti „spřátelených“ armád Varšavské smlouvy, o rok později už v ulicích velkých měst střílely do demonstrantů domácí ozbrojené síly - především nezákonné Lidové milice podřízené přímo vedoucím funkcionářům KSČ.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Dosták (vpravo nahoře) se spolužáky | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

Právě projektily ze zbraní Lidových milic bylo zřejmě zabito pět oficiálních lidí, desítky dalších byly těžce zraněny a vážné následky si většinou nesly celý život. Patří k nim i student jednoho z brněnských gymnázií, tehdy sedmnáctiletý Karel Dostál.

Pachatel nebyl nikdy vypátrán a teprve před několika týdny dostal postřelený díky novému zákonu šanci na odškodnění.

‚Kulacké‘ děti dřely do úmoru na poli. Život Marty Zápotočné ovlivnilo odsouzení jejího otce

Číst článek

V létě 1969, rok po nelegálním vstupu invazních vojsk do Československa, měla situace v celém státě do „znormalizování“ ještě hodně daleko. Nové vedení KSČ v čele s Gustavem Husákem dobře vnímalo stále doutnající odpor značné části veřejnosti proti politice postupného utlumování dočasných svobod Pražského jara.

Poprvé od roku 1948 dokonce ani 1. května neproběhly jindy bombastické oslavy Svátku práce kvůli obavám z rozsáhlých demonstrací. A všem bylo jasné, že kritickým datem bude právě první výročí zahájení sovětské okupace, a to zejména v největších městech.

V Brně se jasné signály objevovaly už řadu dní před osudovým čtvrtkem - mezi lidmi kolovaly různé letáky a objevovaly se výzvy ke stávkám. V osudný den tak vyrazilo do ulic podle dobových úředních hlášení na 15 tisíc lidí, zahraniční novináři ale tehdy zmiňovali až dvojnásobný počet.

Školní fotografie z gymnázia | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

Do centra se tehdy vydal i student gymnázia (tehdy ještě střední všeobecně vzdělávací školy) Elgartova Karel Dostál. Měl tam sraz se svým spolužákem, jehož matka byla vedoucí v galanterním obchodě na rohu Radnické ulice a Zelného trhu a syn pobýval v obchodě s ní.

Zásah u morového sloupu

Poté, co pořádkové složky tvrdě zasáhly proti demonstrantům na náměstí Svobody, se dav přesunul právě na nedaleký Zelný trh. Oba chlapci se připojili k ostatním.

‚Vyučoval jsem jazyk imperialismu.‘ Profesor Peprník se stal ze samouka prestižním anglistou

Číst článek

„Na Masarykově, tehdy to byla třída Vítězství, stály napříč ‚vétřiesky‘ s pískem, byli tam příslušníci Veřejné bezpečnosti i vojáci a zahrazovali třídu Vítězství, aby tam lidi nechodili, nechali jenom úzký chodníček. Odpoledne se to tam vyhrocovalo, za Zelném trhu se začaly kopat kostky. Na rohu byla mlékárna, tak demonstranti vzali lahve s mlékem a házelo se to tam a zpátky, pak začaly kostky… Později odpoledne přijel obrněný transportér a ten jezdil přes Zelný trh a třídu Vítězství stále dokola.“

Kolem půl šesté odpoledne skončila v galanterii prodejní doba. Spolužák s matkou odcházeli Radnickou ulicí, Karel Dostál se vydal k domovu opačným směrem nahoru po Zelném trhu. Bohužel právě ve chvíli, kdy situace začala eskalovat.

„Šel jsem směrem ke kašně Parnas a uviděl milicionáře a policajty, jak jdou z Orlí nahoru. A najednou se v Moravském muzeu na opačné straně náměstí vysypalo okno. Tak jsem si říkal: ‚Aha, tady to začíná být vážný!‘ A začal jsem utíkat nahoru směrem do úzké uličky k Petrovu. Ale doběhl jsem jen k morovými sloupu (v horní části náměstí pár metrů od ulice Petrská, pozn. autora) a tam jsem to dostal.“

Zastavení vyšetřování | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

Několik střel prošlo jeho levým bércem a nadělalo tam ošklivou paseku. Lékařská zpráva uvádí, že roztříštěny byly obě kosti – holenní i lýtková – v délce asi osm centimetrů. Postřelený student zůstal bezmocně ležet na dlažbě v částečném bezvědomí s roztrhaným lýtkem a masivním krvácením.

Dva mrtví

Naštěstí ho na místě objevil kamarád s přítelkyní, kteří se tam náhodou také pohybovali, a přes park pod Petrovem jej odnesli do ulice Bašty k ředitelství Svazarmu.

Karel Dostál s nohou v sádře a miminkou | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

„Tenkrát ještě samozřejmě nebyly mobily, to byl asi nejbližší telefon, odkud mohli zavolat sanitku. Moc jsem toho nevnímal, akorát vím, že na těch Baštách mi stáhli stehno páskem, abych nevykrvácel - za těch pár minut jsem ztratil asi litr a půl krve. Sanitka mě odvezla do Úrazové nemocnice, kde mi hned udělali první operaci, jen to nějak dali dohromady. Ta noha visela vzadu na takovým kousku masa, jinak to bylo roztrhaný, všechno bylo pryč.“

Po první operaci odvezli Karla Dostála na pokoj. Tam přes působení utišujících léků vnímal v bezprostředním okolí střelbu ze samopalu, později mu to potvrdil i jeden z lékařů. O jeho zranění byli informováni rodiče a otec se hned vydal do nemocnice.

Teprve později synovi prozradil, že lékaři si tehdy nebyli jistí, zda operace byla úspěšná a ve zdevastované končetině se obnoví krevní oběh, v opačném případě by museli hned druhý den nohu amputovat. Obavy se naštěstí nepotvrdily.

Kelinovým komplikoval život kozácký původ. Otce chtěli popravit po válce, syn nemohl studovat

Číst článek

Nepokoje pokračovaly v Brně jako v jediném místě republiky ještě 22. srpna, pacienti se o nich dozvídali od personálu a od návštěv, zatímco z rádia na pokoji se v duchu doby ozývala prohlášení o „kontrarevolucionářích“.

Později také uslyšel o zastřelení dvou mladých lidí – osmnáctileté Danuše Muzikářové a o deset let staršího Stanislava Valehracha - i o dalších těžce zraněných (celkem jich i s Dostálem bylo v Brně osm).

„Dozvěděl jsem se o tom od svých známých, kamarádů a od otce. Pomyslel jsem si, že jsem měl vlastně štěstí v neštěstí, že bohužel Dana Muzikářová zemřela, já jsem to odnesl jenom tou nohou!“

O centimetr kratší noha

I s tou si ale užil svoje. Po první operaci museli lékaři traumatologického oddělení nechat nohu alespoň částečně zhojit, pak přišel na řadu kostní štěp spojující horní a dolní část lýtka, zevní fixace pomocí Kirschnerových drátů s nohou na závaží, aby neatrofovaly šlachy.

Lékařská zpráva | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

Teprve koncem října byl propuštěn do domácího ošetřování, nejprve s nechodící sádrou. A až na jaře příštího roku mohl začít chodit o berlích a konečně se vrátit do školy, kde úspěšně složil vyrovnávací zkoušky a dostudoval v řádném termínu.

Celkem absolvoval asi osm operací a na pravidelně měsíční kontroly chodil ještě několik let. I tak zůstala zraněná noha o centimetr kratší, se sníženou pracovní schopností měl omezený výběr zaměstnání, to mu ale paradoxně pomohlo.

„Náhodou jsem se dostal do Ústavu výpočetní techniky na Veveří, takže v podstatě od těch 21 let až doteďka do důchodu jsem tam byl zaměstnaný, postupoval jsem od velkých počítačů až po internet. Volby jsme dělali, kupónovku a takový věci. Takže vlastně díky tomu úrazu jsem měl dobrý zaměstnání, kde jsem seděl, neměl jsem žádnou námahu těžkou na nohu.“

Spálil legitimaci KSČ a dotkl se papeže. Neobyčejně obyčejný život Václava Lhoteckého

Číst článek

O okolnosti jeho postřelení se pochopitelně intenzivně zajímala bezpečnost, ovšem nikoliv proto, aby našla skutečného pachatele. V nemocnici jej sice nechávala na pokoji, u Dostálů doma se ale objevila jen pár dní po chlapcově návratu.

„Přijeli pánové v kožeňácích, abych se dostavil na výslech do věznice v Bohunicích. Říkal jsem jim, že mám nechodící sádru, a oni, že je to nezajímá, ať se dostavím. Tak mě tam otec vezl s tou sádrou a o berlích. A u výslechu mi řekli, že to mám od kontrarevolucionářů z malorážky. Já jsem o tom trošku zapochyboval, že by to mohlo být z malorážky. Ten vyšetřovatel se na mě podíval a říká: ‚Ale vy to máte z malorážky!‘ A v ten okamžik jsem pochopil, že jestli budu odporovat, tak už tam možná zůstanu!“

Přerušené trestné stíhání

Oficiální vyšetřování skončilo 30. prosince 1969 se závěrem, že trestní stíhání pro ublížení na zdraví se přerušuje, protože dosud zjištěné skutečnosti neumožňují obvinit konkrétní osobu.

Souhrn chorobopisu | Foto: Archiv Karla Dostála | Zdroj: Post Bellum

Po několik dalších let - vždy v polovině srpna - si jej pravidelně předvolávali na obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti, kde se mu dostalo důrazného varování, aby kolem 21. srpna nikam nechodil a ničeho se neúčastnil, jinak by mohl skončit za mřížemi.

Jasno se do případu nepodařilo vnést ani po roce 1989: „Nedočkal jsem se odškodnění, dokonce byl i soud v devadesátých letech. Vyzval mě – už nevím, jestli prokurátor, nebo státní zástupce, abych zažaloval Českou republiku nebo snad KSČ. Bohužel to dopadlo, jak se dalo předpokládat – že nenašli viníka, tak ani žádné odškodnění nebylo.“

Šance na úspěch se otevřela teprve v letošním roce, kdy začal platit Zákon č. 482/2020 Sb. o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa.

Karel Dostál poslal v polovině března žádost s lékařskými zprávami Ministerstvu vnitra ČR. To obratem odpovědělo, že zahajují správní řízení s upozorněním, že vzhledem ke složitosti těchto případů nelze čekat rozhodnutí ve standardní správní lhůtě 30 dnů.

Na okamžik, kdy se dost možná podruhé narodil, se dodnes upamatuje pokaždé, když prochází přes Zelný trh. U morového sloupu se alespoň na chvíli zastaví – vzpomínky to nejsou radostné, ale nikdy prý nelitoval, že se onoho osudného 21. srpna 1969 do centra Brna vydal, aby dal najevo svůj nesouhlas se sovětskou okupací.

Pokud jde o osudnou dávku, je přesvědčen, že vyšla ze zbraně některého z příslušníků Lidových milicí: „S vojáky jsme tehdy mluvili odpoledne, protože jsme se tam pohybovali. Vojáci mi řekli, že nemají náboje. Když to vyvrcholilo, tak šel nahoru milicionář, policajt, milicionář, policajt… Měl jsem v kalhotech tři projektily. Policajti měli pistole, milicionáři samopaly, takže si názor můžete udělat sami...“

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme