Parte i exkrementy na hraničních sloupech. Někteří se s rozpadem Československa nesmířili dodnes
Parlamentní volby před čtvrt stoletím vedly k rozdělení Československa a řada lidí to nesla velmi nelibě. Někteří se s tím nesmířili dodnes. Málokdo ale protestoval tak důrazně, jako Dušan Krivský ze slovenské Skalice. Z městečka, které leží na společné hranici. Manželku měl Češku, zahradu na české straně a na hranicích vyváděl policistům jeden protestní kousek za druhým. Nejvíc ho bylo vidět, když na protest proti rozdělení republiky pokládal na hraniční kameny exkrementy.
Když přijdete do domu Dušana Krivského, první, co uvidíte, je parte: „Republika Československá zemřela po dlouhodobé nemoci v požehnaném věku 74 let."
To ale není jediný způsob, kterým pan Krivský protestoval. Rád ukazuje fotku hraničního kamene s nápisem: „My, Skaličané, vám... na hraniční kameny."
„A je tam exkrement," chlubí se. „To není, jak dnes, že je tu Schengen. Tady byly kousek od baráku policajti a ti nepustili děti přes hranici. Takové všelijaké problémy nám to rozbití republiky způsobilo, které naštěstí už teď nejsou, protože přes hranice se už může chodit," popisuje pro Radiožurnál Krivský.
Někteří lidé se dodnes nesmířili s rozdělením Československa. Více si poslechněte v reportáži Ľubomíra Smatany.
Po rozdělení federace prováděl tento zákonů znalý advokát řadu kousků, kvůli kterým ho celníci, ani policisté moc rádi neměli. Jednou také přivedl přímo na hranici slovenskou kozu ze svého stáda, jeho kamarád českého kozla a zvířata připustili. Byl to takový mezinárodní akt.
„To byla víceméně sranda. Ale co bylo důležitější, vymyslel jsem, že založíme VOPRR, Výbor na obranu postižených rozbitím republiky. Neříkám rozdělení, říkám rozbití. Moje žena byla tehdy občanka České republiky, já jsem byl občanem Slovenské republiky a děti, protože se narodili ve Skalici, byli občané Slovenské republiky. No a jednoho krásného dne páni policajti přes tuto hranici, která je dva kilometry od našeho baráku, jí nepustily, protože nemá děti zapsané v pase." Takže děti musely občas překročit hranici ilegálně přes kukuřici.
Rozpad Československa: 0 % hlasů pro Mečiarovo hnutí v Lopašově? 'Převlečené komunisty jsme nevolili'
Číst článek
Dušan Krivský se i rád pochlubí výstřižky z novin, které se věnují jeho protestům. „Tento článek byl dokonce publikovaný v amerických novinách, jak nám to tady zkomplikovalo život ta hranice," ukazuje.
„Žiju pořád jako Čechoslovák. Žiju takový život, jako jsem žil před rozbitím republiky, protože se cítím doma tam i tady a kamarády mám tam i tady. Tam mám ještě jednoho zastánce federace Alexandra Dubčeka, jak s ním sázím strom," ukazuje Krivský fotku s bývalým prvním tajemníkem Komunistické strany Československa. „Strom svobody, který je dneska už velký, protože byl zasazený v roce 1990. Stojí ve Skalici na náměstí."
Dušana Krivského poznáte ve Skalici snadno. Žádný jiný Čechoslovák městem na bicyklu a v obleku s jemným proužkem nejezdí.
