Největší místo rituálního obětování dětí. Archeologové našli v Peru hrob se 140 ostatky
Nejvíc dětí při jednom rituálů obětovali pravděpodobně před 550 lety obyvatelé předkolumbovské Ameriky zvaní Chimuové na severu Peru. Archeologové tam nalezli na jednom místě na 140 dětí, které byly podle nich zřejmě pohřbeny v jeden den spolu s dvěma stovkami mladých lam. Informoval o tom ve čtvrtek server časopisu National Geographic.
„Vůbec jsem nečekal, že tam něco takového objevíme. Šlo o rituální a velmi systematické zabití," popsal objev antropolog John Verano z Tulanovy univerzity v New Orleans.
Překvapivý nález v Brně. Archeologové objevili hroby po Keltech i římský tábor
Číst článek
Verano je součástí mezinárodního týmu, který kostry dětí a lam na severozápadě Peru zkoumá. Obětní místo se nachází nedaleko města Huanchaco na severozápadním pobřeží Peru.
Kostry dětí ve věku od 5 do 14 let a maximálně rok a půl starých lam nalezli vědci náhodou, když je odhalila eroze. Místní obyvatelé na ně upozornili archeologa Gabriela Prieta, který v oblasti pracoval na vykopávkách 3500 let starého chrámu.
První ostatky nalezli už v roce 2011 a do roku 2016 vykopali na 140 dětských koster. Děti ležely asi 300 metrů od moře s hlavou obrácenou na západ k Tichému oceánu, lamy měly hlavy otočené opačně směrem k Andám.
Na některých dětských lebkách nalezli archeologové červenou barvu, zřejmě použitou při rituálu. Kostry dětí i lam mají rozřezané hrudní kosti a žebra, což podle archeologů svědčí o tom, že jim při rituálu bylo vyjmuto srdce.
Jeden z nejmocnějších států
Radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že kostry pocházejí z doby mezi lety 1400 až 1450. Všechny byly nalezeny v jedné vrstvě a archeologové usuzují, že byly pohřbeny v jednom dni.
Unikátní nález z Brna. Geologové objevili fragment pravěké venuše
Číst článek
Lidské oběti při rituálech jsou známy v historii z různých koutů světa, většinou šlo ale o dospělé. Peruánské naleziště nazvané Huanchaquito-Las Llamas je tak asi největším na světě co do počtu obětovaných dětí při jedné příležitosti.
„Obětovali to, co jim bylo nejdražší. Asi se domnívali, že dospělé oběti nepomáhají," myslí si Haagen Klaus, profesor antropologie z univerzity George Masona v americkém státě Virginie. Důvodem oběti byla podle něj možná nepřízeň počasí, která bránila úrodě a tím také obživě.
Říše Chimú byla jedním z nejmocnějších státních útvarů předkolumbovské Ameriky v Andské oblasti. Začala se rodit asi v 10. století v údolí Moche na severu dnešního Peru a největšího rozkvětu dosáhla v polovině 15. století, kdy se rozkládala na zhruba 800 kilometrů dlouhém pásu podél pobřeží.
Tehdy se také její vládcové neúspěšně pokusili o expanzi na jih do říše Inků. Těm ale podlehli a kolem roku 1475 se říše Chimú stala součástí inckého impéria.
