Společný stát Čechů a Slováků i podhoubí pro politické spory. Před 100 lety vznikla Pittsburská dohoda

Ve středu je to přesně 100 let od vzniku Pittsburské dohody. Představitelé českých a slovenských organizací v USA v ní vyjádřili plán na spojení Čechů a Slováků v samostatném státě. Dokument pomohl vzniku československého státu, který se dočkal samostatnosti ještě tentýž rok na podzim 1918.

Tento článek je více než rok starý.

Pittsburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) v roce 1920

TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) v roce 1920 | Foto: Library of Congress | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Kus textu Pittsburské dohody přibližuje archivní nahrávka přednášky Antona Štefánka, významného slovenského politika: „Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z Českých zemí a Slovenska. Slovensko bude mít svojí vlastní administrativu a svoje soudy. Slovenština bude úředním jazykem ve škole, na úřadě a ve veřejném životě vůbec. Československý stát bude republikou, jeho konstituce bude demokratická.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Sto let má ve středu takzvaná Pittsburská dohoda, tedy dokument kterýž přispěl ke vzniku samostatného Československa. Více si poslechněte v reportáži Evy Rajlichové.

Už krátce po vzniku samostatného Československa se Pittsburská dohoda stala předmětem vnitropolitických sporů. Dokument zaručoval Slovákům vlastní administrativu, sněm, soudy a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk. Na rozdíl od Clevelandské dohody z roku 1915 jako státní uspořádání uváděl republiku a ne federaci.

„Nový výraz tomu dodávalo to, že jedním ze signatářů a vlastně jedním z těch, kteří se účastnili přípravy dohody, byl Tomáš Garrigue Masaryk, tehdy již předseda Československé národní rady. A když uvážíme, že to byl květen 1918, tak v té době už bylo očekávatelné, že to bude i budoucí hlava státu,“ řekl Radiožurnálu Karel Straka z Vojenského historického ústavu.

Akademie věd vystavuje originál návrhu Washingtonské deklarace z pera Masaryka, k vidění je do pátku

Číst článek

Pittsburská dohoda uváděla, že o státním zřízení, ústavě i postavení Slovenska rozhodne až Národní shromáždění. Řada Slováků, například kněz a politik Andrej Hlinka, se jí dovolávaly jako československé smlouvy, když požadovali autonomii Slovenska.

Už ve třicátých letech ale proti tomu vystupovali někteří slovenští politici, třeba Anton Štefánek. „Pojem autonomie, který vkládají jistí politici do Pittsburské dohody, je velmi široký a svojí vývojovou tendencí nesporně odstředivý a nepřátelský vůči Čechům,“ řekl tehdy ve vysílání Československého rozhlasu Štefánek.

Originál Pittsburské dohody bude letos na podzim součástí připravované výstavy ke stému výročí založení Československa v Národním muzeu. Vůbec poprvé byla k vidění v České republice před deseti lety.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme