Koncert v Lochotíně byl pořadateli nedomyšlený. Zásahem policie dostal ‚na frak‘ i ten ‚mír‘

Plzeňský Lochotín se stal 15. září 1987 místem konání rockového koncertu. Měl být součástí mírových pochodů, které se konaly – na tu dobu překvapivě – jak na Západě, tak na Východě. Měl připomenout vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho. Publicista Radek Diestler koncert hodnotí slovy: „Je vděčnou historkou k ilustraci ,hovadskosti‘ posledních let bolševického režimu.“

Tento článek je více než rok starý.

Plzeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Punkáči a anarchisté, červen 1999

Punkáči a anarchisté, červen 1999 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Mírové pochody souvisely se změnami, které nastaly na konci 80. let. „Dochází k uvolňování mezinárodního napětí a ‚sbližování‘ mezi Západem a Východem. Respektive mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a představitelem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem. Souviselo to i s podpisem dekretu o omezení raket středního doletu,“ popisuje historik Miroslav Vaněk v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obrovskou aférou skončil v roce 1987 Mírový koncert Olofa Palmeho v plzeňském amfiteátru Lochotín

Tehdy se zdálo, že bude pozvání západních kapel do komunistického Československa dobrou příležitostí, jak nastoupit na nový politický vítr. Nešlo ale jen o dobrou vůli – byla to podmínka ze strany západoněmeckých pořadatelů.

V programu koncertu se tak objevila skupina Stromboli, „diskotékový král“ Michal David a dvě kapely ze špičky západoněmecké punkové scény. Die Toten Hosen – podle Vaňka jedna z nejúspěšnějších kapel západního Německa – a Einstürzende Neubauten.

Pro porozumění souvislostí – vyznavači punku a obdivovatelé Michala Davida tvořili dvě zcela nesourodé skupiny, které se potkaly na jednom místě.

„Přijelo víc než tři tisíce punkerů z Německa, odhady říkají, že podobné byly počty i punkerů československých. Zbytek doplňovali návštěvníci, kteří dostali lístky např. od místních organizací Revolučního odborového hnutí (ROH),“ vysvětluje Miroslav Vaněk s tím, že se problémy daly čekat.

A začala lítat rajčata…

Die Toten Hosen střídal na pódiu Michal David. „A těch šest tisíc pankáčů ihned reagovalo: začala lítat rajčata a štěrk z místních cest a cestiček. Vše letělo na pódium. Pracovníci plzeňských parků tehdy říkali, že štěrk z cestiček nebyl nikdy tak rychle přemístěn na jiné místo. Michal David byl šokovaný a vystoupení přerušil,“ popisuje Vaněk.

Dokonce na pódium přiletěla atrapa granátu, kterou moderátor akce Jožka Zeman hodil zpět do publika se slovy: „Podívejte se, co sem ti mírotvorci z NSR hodili.“

V 80. letech se stále hodně používaly „ideologické nálepky“ potvrzující rozdělení světa na Východ a Západ, takže NDR bylo to „hodné a mírotvorné“, kdežto v západním NSR byli jen „revanšisté a neonacisté“. 

A pak to šlo ráz na ráz, další západoněmecká kapela Einstürzende Neubauten už nesměla vystoupit, došlo k potyčkám mezi pankáči a policií, tehdy ještě příslušníky Veřejné bezpečnosti. Účinkující byli dovlečeni do autobusu a posléze taxíky odvezeni za hranice do Bavorska.

Koncert ale pokračoval, ostuda to ale byla tak velká, že se dokonce objevila v románu Jaroslava Rudiše Konec punku v Helsinkách.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, zda byl plzeňský mírový koncert důstojnou akcí, host pořadu historik Miroslav Vaněk odpovídá: „Samozřejmě nebyl. Byla to zfušovaná akce od začátku až do konce. Dramaturgické selhání. A zásahem policie dostal i ,na frak‘ i mír.“

Celý pořad najdete v audiozáznamu.

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme