‚Útok proti hospodářství.‘ Čtyři muži dostali v 50. letech trest smrti za padělání potravinových lístků

Zdigitalizované nahrávky procesů z 50. let představuje postupně nový seriál Radiožurnálu. Vzácné pásky zachycují celkem 13 kauz, ne všechny jsou ale kompletní. Radiožurnál do výběru zařadil pět z nich. Druhý díl se věnuje případu padělatelů potravinových lístků. Osm mužů a tři ženy se podle komunistického režimu pokoušelo „rozvrátit a znemožnit plynulé zásobování pracujícího lidu“. Soud se konal v dubnu roku 1952.

SERIÁL PROCESY 50. LET Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvacet beden s desítkami kilometrů filmů nalezl insolvenční správce ve staré výrobní hale jedné zkrachovalé továrny ve Středočeském kraji. | Zdroj: Národní filmový archiv

„Jménem našeho pracujícího lidu žádám proto soud, aby nad touto ničemnou bandou vyslovil rozsudek co nejtvrdší,“ požadoval v závěrečné řeči prokurátor Eduard Švach. Soud mu vyhověl. Drakonickými tresty chtěl komunistický režim zastrašit případné následovníky. Jejich trestná činnost byla zákeřným a nebezpečným útokem proti plánovanému hospodářství,“ pokračoval prokurátor.

Klatovští skauti převedli v 50. letech přes hranice desítky lidí. Byli za to odsouzeni až na 25 let

Číst článek

Falešné potravinové lístky tiskl na grafických kamenech nebo rozmnožovacím stroji Rotaprint Jan Válek. Tímto způsobem bylo možné dobře zbohatnout. „Je to něco podobného jako padělání peněz. Každý stát si svou peněžní soustavu chrání,“ vysvětluje archivář Českého rozhlasu Miloslav Turek.

Válek u soudu ve vynucené výpovědi uvedl, že v letech 1949 až 1951 vytiskl přes 70 tisíc kusů potravinových lístků a vydělal si dva miliony korun. „Nemohu jinak než vám potvrdit vaše mínění o sabotážní činnosti z mé strany,“ řekl dále Válek. Celkem padly u soudu čtyři tresty smrti – kromě toho pro Válka také pro jeho tři největší odběratele.

Jeden z nich, Adolf Dobrovolný, například dosahoval na lístcích 100% zisku. Válkovi za ně zaplatil milion a čtvrt, ale vydělal přes 1,3 milionu korun.

Počet odběratelů a distributorů lístků se postupně rozšiřoval – prodávala je pokladní v hotelu, kuchařka i vrchní číšník. Všichni se snažili obohatit na nepřirozeném přídělovém systému. Nejednalo se však o protistátní sabotáž. Na nepřirozeném přídělovém systému se snažili vydělat všichni.

Podle prokurátora šlo ale o činnost, která měla přivést nový režim na okraj propasti. „Celá ta trestná činnost, která je vyloženě kriminální, byla zpolitizovaná. Byla brána jako útok proti socialistickému hospodářství,“ vysvětluje Turek.

‚Dopustil jsem se nejpodlejších zločinů.‘ Poslechněte si zdigitalizovaný záznam procesu s Rudolfem Slánským

Číst článek

Milost od Gottwalda

Ostatně i jazyk závěrečné řeči prokurátora potvrzuje, že kriminální kauzu převedl režim do rozměru politického procesu. „Nadšené a obětavé práci našeho lidu a bratrské pomoci Sovětského svazu děkujeme, že během několika málo let jsme docílili tak krásných úspěchů,“ uvedl.

Líčení trvalo tři dny od 17. do 19. dubna 1952. Třetí den večer pak vysílal Československý rozhlas propagandistický pořad s komentářem a sestřihem záznamu procesu po rozhlasových novinách na stanicích Československo a Praha.

Prezident Klement Gottwald nakonec na návrh ministra spravedlnosti tři muže odsouzené k trestu smrti omilostnil a čtvrtý zemřel ještě před tím, než tak rozhodl.

Jaroslav Skalický, lac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme