Do nového roku se probudili jako cizinci. Čechům na Slovensku začaly po Silvestru 92 problémy
Poslední Silvestr ve společném státě zažili Češi a Slováci přesně před 25 lety. Někdo se radoval, někdo to proplakal, někdo si na ten okamžik ani nepamatuje. Pro řadu lidí to ale byla obrovská změna, třeba pro Čechy žijící na Slovensku. Ze dne na den se z nich stali cizinci.
„Ten úplně poslední den, na Silvestra, jsem jela z Prahy do Bratislavy autobusem, takže mi nebylo všechno jedno. Člověku bylo trochu smutno. A možná i víc než trochu,“ popisuje Radiožurnálu výtvarnice Eva Linhartová Vachratá, rodilá Pražačka, která se vdala za Slováka.
Bujaré silvestrovské oslavy v ulicích vnímala jinak, než slovenská média. „(Psali), jak lidé vítali slovenskou republiku, která vznikla. Říkala jsem si, to je trochu přitažené za vlasy, protože to byli lidé, kteří oslavovali Silvestra a Nový rok,“ říká Vachratá. „Ale politicky to bylo zpracováno tak, že všichni vítali novou republiku,“ dodává Jiří Výborný, který se na Slovensko přiženil.
Vracejte lahve a mějte rádi příslušníky Veřejné bezpečnosti. Jak vypadal Silvestr v Československu
Číst článek
Výborný patřil mezi ty, kteří se ráno 1. ledna probudili jako cizinci. „Tenkrát Klaus s Mečiarem vyhlašovali, že se to žádného občana nedotkne. Ale ti, co byli vzájemně propojeni, ať už rodinnými vazbami nebo pracovně, najednou měli obrovské problémy. Tam nebyla dořešena strašná spousta konfliktních situací. Tady vznikl hrozný balík problémů sociálního charakteru,“ vypráví.
Čechům neuznávali zdravotní pojištění, nastaly trable se zaměstnáním, nevyřešeným problémem zůstaly dlouhá léta důchody. Proto Češi na Slovensku zřejmě historicky poprvé založili český spolek.
„Nechci to generalizovat, ale česká menšina jako taková tady nikdy neexistovala. Vlastně vznikla až po rozdělení. Po druhé, nejpozději po třetí generaci splývali s původním slovenským obyvatelstvem,“ dodává Výborný.
Dvojí občanství, dva pasy
Po rozdělení federace si lidé museli vybrat pouze jedno občanství. Jak pan Jiří, tak paní Eva si vybrali české. „Většinou manželé, pokud byli Češi, tak se z důvodů fungování rozhodli, že si vezmou slovenské občanství. České manželky se většinou rozhodli pro české občanství,“ říká Vachratá.
S Výborným se shodují, že oba vlastní český i slovenský pas. „Myslím, že tu nejde o výhodu, ale o můj pocit. Jsem Češka, Pražačka na Slovensku. Za tím si stojím a nechci to vymazat,“ přidává Vachratá.
Dvojí občanství lidé mohli získat až čtyři roky po rozdělení Československa. Dnes se k české národnosti hlásí na Slovensku zhruba 30 tisíc lidí a postupně jich ubývá. Kvůli jazyku se snadno asimilují s místními.
