Nepotrestali jsme konkrétní viníky, říká historik o odsunu Němců. Ten připomíná film Krajina ve stínu
Do českých kin vstupuje nový film trojnásobného držitele Českých lvů režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který se inspiroval masakrem z května 1945. Vyrovnali jsme se s nespravedlnostmi a krutostmi spáchanými v době odsunu německých spoluobčanů a jejich rodinných příslušníků? „Film mě hodně zaujal. Je důležitý a dobře udělaný,“ shrnuje historik a spisovatel Pavla Kosatíka.
Krajina ve stínu vychází ze skutečného příběhu vesnice Tušť v jihočeském Vitorazsku. A podle historika Kosatka se scénář až překvapivě věrně drží historických faktů.
„Jde o žánr filmové kroniky, kde se události hrnou, jak je doba nesla. Vše začíná v roce 1938 a končí v 50. letech, časový záběr tak je docela široký. Vzdáleně mi snímek připomíná Všechny dobré rodáky,“ říká ve vysílání Radiožurnálu.
‚Podstatou byla nespravedlnost‘
Poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, přes 20 tisíc Němců bylo popraveno samozvanými soudci. Terčem se na jaře 1945 stalo i jihočeské Vitorazsko. „Formálně byl mír, Německo kapitulovalo, ale v srdcích lidí je to vždy složitější. Kdo měl zbraň, mohl si téměř na principu náhody vybrat oběť a nejsnadnějšími oběťmi byli Němci,“ upozorňuje Pavel Kosatík.
I když je prý v postupech tehdejších lidových soudů možné nalézt spravedlnost, jejich hlavní podstatou byla podle historika nespravedlnost.
„V našich novějších dějinách máme zvláštní talent řešit podobné situace špatně. Jako u vyrovnání se s komunismem. V obou případech se stalo, že nebyli potrestáni konkrétní viníci za konkrétní viny, místo toho se hovořilo o plošné vině,“ popisuje Pavel Kosatík.
„Místo aby se potrestali nacističtí zločinci, zavedly se lidové soudy, které to braly hlava nehlava.“
Pavel Kosatík
Jak to, že se odsunutí obyvatelé Vitorazska mohli v roce 1946 vrátit zpět? A může nový Slámův film přispět k vyrovnání se s minulostí? Poslechněte si celý rozhovor.
