Tanky, povstalci, barikády i pomníčky padlým. Podívejte se na fotografie z povstání proti nacistům

Začalo to v Přerově 1. května spontánním povstáním českého lidu proti okupantům. Skončilo kapitulací a odchodem německých vojáků a příjezdem Rudé armády do Prahy 9. května. V těchto dnech si Česko připomnělo 75 let od ozbrojeného odporu proti nacismu. Server iROZHLAS.cz přináší ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem dobové fotografie z květnových povstání.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém okupovaném území, intenzivní partyzánská činnost, ale i zprávy o brzkém konci války, smrti Adolfa Hitlera, dobytí Berlína a pověsti o blížících se Američanech.

Třetí den pražského povstání: útok jednotek SS, důležitá úloha vesnic a problémy na severu

Číst článek

Přípravou povstalecké akce se v závěru války zabývala exilová vláda v Londýně i domácí odboj. Žádost o zásilky zbraní a převelení 311. československé bombardovací perutě na podporu povstání však byla zamítnuta s ohledem na sovětskou operační zónu v tomto prostoru.

Jednání se Sověty bylo neúspěšné, neboť případné osvobození českého prostoru zevnitř odporovalo jejich politickým cílům.

Přípravou povstání se od února 1945 zabývali odbojoví důstojníci v Praze. Ti se orientovali na podchycení vlasteneckých příslušníků policie, četnictva, vládního vojska, hasičů, Sokolů či bývalé finanční stráže.

Počátkem května se zformovalo Velitelství Alex, v jehož čele stál generál František Slunečko, a vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš v čele s generálem Karlem Kutlvašrem.

Ještě předtím, 29. a 30. dubna, vznikla ze spolupráce všech složek politického odboje Česká národní rada. Jejím předsedou se stal profesor Albert Pražák, místopředsedou komunista Josef Smrkovský.

Začalo to v rozhlase

Povstání zasáhlo prakticky celou okupovanou část nynější České republiky, avšak vznikala pouze jednotlivá ohniska, která se nepropojila.

Druhý den pražského povstání: barikády v ulicích, útok německých letadel i zapojení vlasovců

Číst článek

Již koncem dubna vzrůstaly v protektorátu protiněmecké nálady. Partyzánské akce, kterých se zúčastnilo asi 8000 partyzánů v 95 oddílech, narušovaly především dopravní systém. Rovněž se množily sabotáže a začala se utvářet síť ilegálních národních výborů.

První otevřená protifašistická vystoupení se objevovala především ve městech (Přerov, Nymburk) a v lokalitách, kde operovaly partyzánské skupiny – na Vysočině, v Podkrkonoší, na Berounsku. Většina z nich však byla fašisty brutálně potlačena. Udržela se pouze ta, která vypukla v blízkosti fronty (Vsetín, Plzeň) nebo měla podporu partyzánů (Příbram, Beroun).

Povstání v Praze začalo v sobotu 5. května. Už od rána přestal rozhlas vysílat v němčině a hlásil pouze česky, povstalci začali odzbrojovat jednotlivé německé vojáky a strhávat německé nápisy.

Ozbrojené boje začaly zápasem o budovu rozhlasu, kterou se nacistické vedení pokusilo obsadit, a přimět tak hlasatele k poslušnosti. Díky momentu překvapení se povstalcům podařilo získat podstatnou část středu města a částečně se ozbrojit ukořistěnými zbraněmi.

Útoky jednotek SS

Přestože Němci stále drželi řadu městských čtvrtí především na levém břehu Vltavy, stala se Praha neprůchodnou a nepoužitelnou pro jejich ústupové plány.

‚Zůstaňme odvážní.’ Projev premiéra, generálního ředitele rozhlasu a dalších k 75. výročí Pražského povstání

Číst článek

Proto ráno 6. května zaútočily na povstalce jednotky SS z okolí Prahy a blížil se i předvoj mohutně vyzbrojené ustupující Schörnerovy armády, proti níž slabě ozbrojení Pražané neměli mnoho šancí.

Ještě v noci na 6. května vyrostlo proto na obranu města na 2000 barikád, které hájilo přes 30 000 povstalců. Zároveň pražský rozhlas opakovaně žádal o pomoc.

Na výzvu zareagovaly jako první jednotky Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova, které se nacházely jihozápadně od Prahy. Jejich akce byly účinným zásahem do boje proti Němcům v západních a jižních částech Prahy. Mimo jiné ochromily činnost německého letectva v Ruzyni a zabránily bombardování města.

Česká národní rada však odmítla uznat ROA za svého spojence (jednalo se o armádu vyzbrojenou Němci), a tím jí potvrdit účast na boji proti nacismu, což mimo jiné vedlo k jejímu odchodu z města.

Současně probíhala řada diplomatických jednání londýnského exilu, jejichž cílem bylo přesvědčit americké velení o nutnosti zásahu do bojů o osvobození Prahy. Američané se však rozhodli pro dodržení dohod s Rudou armádou, podle nichž byly Čechy sovětskou operační zónou.

Rudá armáda, která zahájila Pražskou operaci 6. května, se v té době ještě musela probojovat přes Krušné hory. Američtí vyjednavači sice už 7. května byli v Praze, ale Česká národní rada, ovládaná komunisty, jejich pomoc odmítla.

Zbývalo spočítat padlé

Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci ztráceli osvobozená území a především stovky životů. Následujícího dne sice velitel německých jednotek generál Rudolf Toussain podepsal s Českou národní radou dohodu o kapitulaci, boje však pokračovaly.

‚Voláme všechny Čechy.‘ Boj o rozhlas odstartoval před 75 lety pražské povstání

Číst článek

První sovětské tanky vstoupily do Prahy 9. května před třetí ráno. V boji s německými jednotkami, které kryly ústup svých armád do amerického zajetí, zahynuly další stovky vojáků.

Ještě 9. května bylo město očištěno od zfanatizovaných zbytků německých vojsk. Definitivní konec bojů v Čechách nastal až 11. května, kdy byly zneškodněny poslední zbytky německých jednotek na Příbramsku.

V Pražském povstání podle dostupných pramenů padlo nebo bylo zavražděno na 3700 lidí (včetně obyvatel oblastí kolem tehdejší Prahy). Přímo na území Prahy zahynulo 1700 osob české národnosti a 660 bojovníků jiných národností (údaje k 30. prosinci 1945).

V Praze a okolí padlo na 500 vojáků 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. O život přišlo rovněž na 300 vlasovců, zejména v bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni. Podle neúplných údajů zahynulo ve Velké Praze 855 německých vojáků a občanů německé národnosti.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme