Druhý den pražského povstání: barikády v ulicích, útok německých letadel i zapojení vlasovců
Před 75 lety se Praha probudila do druhého dne povstání proti německým okupantům. 6. května 1945 byly už v ulicích barikády a povstalci stále ještě proti nacistům těžili z momentu překvapení. Začaly ale útoky německých letadel a během dne se v hlavním městě také objevili vlasovci a zapojili se do povstání.
„Neděle byla ještě taková klidná, ale stál tam ten tank zlověstně a tady se začala rychle budovat barikáda. A ta barikáda se vyrobila z tramvají. Chlapi odevšad to vykolejili, narvaly se do toho dlažební kostky. A s tím se těžko mohlo hnout,“ vzpomínal Marek Kopelent pro projekt Paměť národa na ráno 6. května 1945.
Prakticky přes noc vyrostlo po Praze téměř 1600 barikád. I přes vytrvalý, nepříjemný déšť se do jejich budování zapojilo zhruba 100 tisíc Pražanů. Rozebrali asi 300 tisíc metrů krychlových dlažby. Kdyby se znovu seskládala, vznikla by silnice široká šest metrů a dlouhá 50 kilometrů.
Ještě druhý den povstání byli povstalci díky momentu překvapení ve výhodě. „Stabilizovalo se povstalecké velení. Ústřední velení v Bartolomějské ulici – velitelství Bartoš – bylo ve styku se všemi regionálními bojovými skupinami, které v Praze vznikly. Získalo se poměrně značné množství zbraní. Na straně povstalců bylo už i několik obrněných vlaků, několik tanků,“ popsal Radiožurnálu historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Zásah do rozhlasu
Německá posádka v Praze byla zpočátku paralyzovaná, povstalecké vedení si ale uvědomovalo, že největším nebezpečím pro Prahu budou tisíce příslušníků SS z výcvikového střediska Benešov. Jedna z prvních výzev Českého rozhlasu proto směřovala právě k obraně této silnice: „Voláme obyvatelstvo, aby na silnici Benešov – Praha postavilo dostatečné překážky.“
Z ruzyňského letiště startují německá letadla. Jedna z leteckých pum zasáhne budovu rozhlasu na Vinohradské. „Takže rozhlas se na pár desítek minut odmlčel, ale znova povstalci a Pražané dostali sebevědomí, že se znova začalo vysílat – nejdřív ze strašnické vysílačky na Třebešíně, potom z Husova domu na Vinohradech,“ dodal Jindřich Marek.
Do bojů se zapojují také jednotky vlasovců – takzvané ruské osvobozenecké armády. Původně zajatci Němců, kteří pak s nacisty bojovali proti Sovětům, se nečekaně rozhodli pomoct osvobodit Prahu.
Příchod vlasovců
Povstalce o jejich příchodu znovu informují rozhlasoví hlasatelé: „Od jihu a jihozápadu postupují do Prahy vojenské sbory generála Vlasova. Bojují proti Němcům.“
‚Voláme všechny Čechy.‘ Boj o rozhlas odstartoval před 75 lety pražské povstání
Číst článek
Jak poprvé a naposledy uviděl během povstání vlasovce, vyprávěl Paměti národa Pavel Holeček: „Byl to vysoký muž, který měl v ruce samopal. A s ním běželo ještě pár lidí. Zřejmě utíkali k nějakému domu, kde se nacházeli nějací Němci. Poněvadž Němci, kteří se zabarikádovali v domech, tak stříleli i po našich lidech na ulici, takže zřejmě šel takového střelce zneškodnit.“
Vlasovci se výrazně podíleli třeba na paralyzování ruzyňského letiště. Do bojů Pražského povstání se ale zapojili jen asi na 30 hodin. „Neustále se ozývá, že vlasovci zachránili Prahu, což je zvláště z vojenského hlediska absolutní nesmysl. Ale generál Karel Kutlvašr - velitel Pražského povstání – jasně použil slovo ‚pomohli‘. Především morálně, protože to zvedlo trochu sebevědomí těch povstalců a zneklidnilo to Němce,“ upozornil historik Jindřich Marek.
Hlavní nápor jednotek SS mají ale Pražané teprve před sebou. Nejtvrdší boje totiž začnou následující den – v pondělí 7. května 1945.
