Před 100 lety jsme si pojmenovali měnu. Platit Češi mohli také řepou, sokolem, rašínem nebo brkem

Samostatné Československo mělo od jara 1919 vlastní měnu. Přesně před 100 lety ji pojmenovalo korunou. Rozhodlo o tom 10. dubna roku 1919 Národní shromáždění. Ačkoliv všechny nástupnické státy Rakousko-Uherska postupně změnily název vlastní měny, paradoxně pouze u nás koruna zůstala.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvacetikoruna s portrétem Aloise Rašína z roku 1926 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Samostatná měna nového československého státu vznikla jen pár týdnů předtím. V březnu 1919 utajovanou reformou a okolkováním rakouských bankovek. Plán vypracoval Alois Rašín, ministr financí v první československé vládě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 100 lety se československou měnou stala koruna. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického

„Jak byl rázný, takový opravdu člověk pro krizi a s odvahou ke kategorickým řešením, tak přikročil k odluce československé měny od rakouské a k měnové reformě. A to si myslím, že byl skutečně povedený kousek, který československé ekonomice a tím pádem i společnosti a politice velmi pomohl,“ řekla Radiožurnálu historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

S československou korunou ale Alois Rašín původně vůbec nepočítal. „Uvažoval o tom, že by zde mohly vedle sebe existovat dvě paralelní měny - jednak ta plnohodnotná zlatá měna, československé franky, a vedle toho ta neplnohodnotná - a to by byla československá koruna,“ vysvětluje Jakub Kunert, hlavní archivář České národní banky.

Počítali s frankem

„Je proto zajímavé, že když vzniká měna 25. února, tak se jedná o československou měnu a nemluví se o tom, že by to byla nějaká koruna československá. Ten oficiální název ‚koruna československá‘ se objevuje až teprve v dubnu 1919 s novým zákonem. Stále ale se uvažovalo o tom, že vznikne v budoucnosti československý frank. Proto také v roce 1920, když vznikl nový zákon o budoucí cedulové bance, tak se tam nemluvilo o korunách, že by její akciový kapitál zněl na koruny, ale na franky. Až teprve v roce 1925, když bylo jisté, že se nepodaří v dohledné době vytvořit zlatou měnu, bylo rozhodnuto, že napříště ta jediná měna bude československá koruna,“ dodal Kunert.

Československá měnová reforma v roce 1953. Obchody se musely kvůli návalu lidí zavírat

Číst článek

Nejrůznější instituce a spolky navrhovaly i další názvy na pojmenování československé měny jako řepa, sokol, stotina, lev, tolar, hřivna, rašín, denár, brk, drápek, groš nebo káně. V Československu tehdy ještě neexistovala centrální banka a tak novou měnu připravovalo ministerstvo financí. O velkou část návrhu platidel se postaral Alfons Mucha. Ostatní platidla navrhly samotné tiskárny.

Jejich možnostem a také rychlosti přípravy odpovídala kvalita peněz tištěných většinou knihtiskem. Daly se snadno padělat. Pětitisícovky se tak staly sběratelským unikátem.

„Nejcennější československá bankovka je bezpochyby pětitisícovka 1919. Jejím vzorem byla rakousko-uherská tisícikoruna z roku 1902, kde bylo použito stejného motivu. Cenná je pro to, že jich je známo pouze 36 kusů. U nás jich je tuším asi sedm nebo osm kusů, zbytek je v zahraničních soukromých nebo státních sbírkách. Cena se odhaduje mezi 2,5 až 5 miliony korun,“ potvrzuje Lukáš Funk z numismatického oddělení Národního muzea.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme