Přistávající vojenská letadla a blížící se tanky. Před 53 roky začala okupace Československa

Před 53 lety probudil spící Pražany zvuk vojenských letadel. Na letišti v Ruzyni přistávala v minutových intervalech od druhé hodiny ráno. Už před půlnocí 20. srpna ale začala okupační vojska států Varšavské smlouvy překračovat z několika směrů československé hranice. Ještě v noci se lidé z vysílání rozhlasu dozvěděli o obsazení země. Okupanti zůstali přes 20 let, na svědomí mají víc než čtyři stovky obětí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Ulicemi Prahy jel sovětský obrněný vůz a na jeho pancéřové kapotě ležela československá vlajka zbrocená krví. Jsou lidé, kteří v této chvíli cítí fyzickou bolest. Viděl jsem takové, kteří se s holýma rukama, snad pouze s československým praporem vlasti postavili tanku pětatřicet tun těžkému,“ popisoval ve vysílání Československého rozhlasu 21. srpen hlasatel Vladimír Fišer. Právě od něj se posluchači dozvěděli o tom, že začala okupace země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výročí okupace 1968

Kvůli přerušení spojení tehdy mohli posluchači zbytek prohlášení slyšet jen ve vysílání rozhlasu ‚po drátě‘.

„Vysílat už nebudeme asi dlouho, protože před budovou je sovětská pěchota, která již brzy jistě obsadí budovu Československého rozhlasu,“ zaznělo ve vysílání. Vysílače začaly znovu fungovat až o pár hodin později.

Časně ráno už stály před budovou rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze sovětské tanky. Dav lidí vojáci rozehnali střelbou a nechali za sebou několik mrtvých. 

Nedělal machra

Pak se dostali do budovy. V té době z ní vysílal také redaktor Karel Tejkal.

Pieta před rozhlasem

Výročí srpnových událostí roku 1968 připomene pietní akt s kladením věnců před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské 12, který se uskuteční v sobotu od 11.00. Piety se zúčastní celá řada představitelů politického i kulturního života a pamětníci těchto událostí.

„Vešel vojáček. Já si pamatuju, že byl malý, měl plášť až na paty, špinavý, v ruce samopal. Samozřejmě nezaklepal, otevřel, nerozrazil, byl civilizovaný, nerozrazil dveře, vešel. A tím samopalem, aniž promluvil, mi takhle ukázal jakože mám vypadnout. No tak jsem poslechl. Ono na samopal člověk špatně reaguje, když dělá machra,“ vzpomínal.

Hned první den okupanti zabili desítky civilistů, nejvíc právě v Praze. Rozhlas dál vyzýval lidi k tomu, aby zachovali klid a šli do práce jako obvykle.

„Naše síla není v tom, že se umíme postavit beze zbraně tanku. My musíme svou sílu prokázat v týdnech, měsících a snad i letech, která nadejdou. Musíme prokázat mravní převahu,“ povzbuzoval moderátor posluchače.

‚Nemůžeme zasáhnout.‘ Přečtěte si zápis z první tajné porady amerického prezidenta po sovětské invazi

Číst článek

Ukončila Pražské jaro

Okupace ukončila Pražské jaro, proces demokratizace společnosti, proti kterému se stavěl Sovětský svaz. K invazi ale mohli mít Sověti i jiný důvod, a to ten, že v Československu potřebovali ukrýt jaderné zbraně.

„V podstatě se o uložení jaderných zbraní u nás uvažovalo od roku 1962, a teprve v roce 1965 souhlasila československá strana s tím, že tady Rusům vybudujeme tři sklady, každý z nich ovšem dvojitý, takže v reálu se jedná o šest skladů. Ty sklady jsme začali stavět a měly být dokončeny zhruba kolem roku 1968,“ objasnil možný historický vývoj prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladislav Lahoda.

26. srpna podepsali českoslovenští politici pod tlakem Moskevský protokol a přijali tak podmínky předložené Sověty. Okupanti opustili Československo po téměř třiadvaceti letech v červnu 1991.

Zuzana Machálková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme