Pátý den pražského povstání: do metropole dorazila Rudá armáda, její příjezd potvrdil konec války
9. května 1945 kolem čtvrté hodiny ráno dorazila do Prahy Rudá armáda. Den před tím podepsali Němci s Českou národní radou dohodu o kapitulaci. Přesto se na některých místech ještě bojovalo. Příjezd sovětských vojáků ale znamenal pro Pražany potvrzení, že válka je definitivně u konce.
„Dívám se napravo. Stojíme u Karlova mostu. Napravo jsou velebné, skvostné Hradčany. A dnes, věřte mi, mnohem krásnější než jindy. Neboť tady už vlaje svobodně naše československá vlajka!“ hlásil Alfréd Technik po osvobození Prahy.
Ten ráno 9. května 1945 naskočil do reportážního vozu a rozjel se po osvobozené Praze.
„Před námi postupují tanky Rudé armády. Mají šedivou barvu a je na nich sovětská hvězda. Tak přišli, na zavolání! Naši bratři, naši rudoarmějci!“ popisoval Technik.
Pražané vyrazili do ulic oslavovat vítězství a také přivítat Rudou armádu. Na první setkání se sovětskými vojáky vzpomínal pro projekt Paměť národa také Josef Kříž.
Poškozený orloj, vyhořelá věž. Podívejte se na fotky ze Staroměstského náměstí po pražském povstání
Číst článek
„Byli srdečný a jak byli ožralý, prostě jsem se mezi nima motal jako čtrnáctiletej kluk a v podstatě mi byli sympatický, byl konec války,“ řekl o sovětských vojácích Kříž.
Praha už byla svobodným městem, přesto na některých místech ještě docházelo ke střetům mezi ustupujícími Němci a sovětskými jednotkami. O život při nich přišlo zhruba 30 sovětských vojáků. Hned po válce začali sčítat padlé a zavražděné během povstání také Češi. Několik desetiletí se mluvilo o 1600 obětech.
Před pár lety ale historici z Vojenského historického ústavu z dobových dokumentů zjistili, že mrtvých byl téměř dvojnásobek, jak upozornil jeden z badatelů Jindřich Marek.
„Jsme se dostali k číslu 3000 padlých a zavražděných Čechů v Praze od 5. do 9. května. Dalších asi 5000 Čechů zahynulo v květnu 45 na venkově,“ řekl Radiožurnálu.
Historik zároveň dodal, že hodně zjednodušeně se často uvádí počet obětí z řad vlasovců - tedy, že během 30 hodin bojů padlo na 300 z nich.
„V bojích s nacisty jich padlo asi sto a dalších 200 bylo zraněno. Ti byli v pražských nemocnicích, a když dorazila Rudá armáda, tak potom jednotky NKVD – přestože maršál Koněv slíbil profesorovi Pražákovi, předsedovi České národní rady, že budou omilostněni tihle lidi – tyhle zraněné povraždili,“ vysvětlil Marek.
Hořká pachuť osvobození
Hořkou pachuť pak do dnů po osvobození vnáší chování některých Čechů vůči Němcům. O osudu zraněných německých mužů ve Střešovické nemocnici, mluvila pro Paměť národa Milena Suková.
„Ti naši pitomci neměli nic lepšího na práci než je zverbovat a odvedli je tady dolu k Bořislavce a tam je, prosím vás, povraždili. Museli si vykopat hroby. To je hrozný, když takovou příležitost využijí ti nejhorší lidé,“ vyprávěla Suková.
Rusko zveřejnilo odtajněné materiály k Pražské operaci, jde o pět desítek stran dokumentů
Číst článek
Svědkem vraždění německých vojáků a civilistů byl také pozdější zakladatel dětské onkologie v Československu - tehdy patnáctiletý Josef Koutecký.
„Vím, že národ byl rozhořčen těmi šesti lety války a zločinů, které nacistický režim konal, ale myslím si, že člověk nemá reagovat tímto způsobem, ale že by měl reagovat způsobem důstojnějším a spravedlivým,“ uvedl Koutecký.
Československý rozhlas obnovil vysílání ještě v ten samý den v 19 hodin. „Československo zdraví svého prezidenta doktora Edvarda Beneše, zdraví vládu československé republiky, zdraví všechen náš lid a všemi stanicemi zahajuje nové vysílání,“ hlásil z poničené budovy na Vinohradské třídě.
O několik dní později, přesněji 16. května, se pak do Prahy vrátil československý prezident Edvard Beneš.
