Před 80 lety nařídili nacisté židům nosit žlutou hvězdu. Brzy poté došlo na koncentrační tábory

Davidova hvězda jako stigma - před osmdesáti lety si museli židé v Protektorátu Čechy a Morava připnout na oblečení žlutou hvězdu. Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem. Platit začalo nařízení o 18 dní později.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Byli lidé, kteří strašně trpěli tou hvězdou. Kdo byl sionisticky založený, tedy uvědomělý žid jako my, tak s tím neměl až tak velký problém,“ říká Magda Barnea. | Zdroj: Archiv Magdy Barnea

„Žlutá hvězda na prsou bylo Kainovo znamení. Lidé se od nás dost často odvrátili. Naši staří známí nás najednou nechtěli znát. Rodiče zakazovali svým dětem, aby se se mnou stýkaly,” vzpomíná pro Paměť národa Jan Spira, který se narodil do smíšené rodiny. To, že jeho matka nebyla židovka, ho později uchránilo před deportací do koncentračního tábora. Nošení žluté hvězdy se ale nevyhnul. O novém protižidovkém opatření informovalo na podzim 1941 i české vysílání BBC.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 80 lety nařídili nacisté židům nosit žlutou hvězdu

Zvláštní úřad vydává židům za kupóny, za něž ostatní obyvatelstvo může dostat šatstvo a textilie, náhradní Davidovu hvězdu, jejíž odběr a nošení je povinné.

„Nošení židovských hvězd znamená v životě každé Židovky a Žida velký zlom. Je to vidět i na vzpomínkách přeživších, kteří často to nošení hvězdy dávají do mnohem dřívějších let, protože jim přijde, že to bylo tak ponižující, že tuhle zkušenost mají jako velice zásadní pro tu válku,“ vysvětluje historička z Ústavu pro soudobé dějiny Kateřina Čapková.

Půdu pro vyloučení židů ze společnosti a jejich následné pronásledování připravily už v roce 1935 Norimberské zákony, které židy označily za úhlavního nepřítele nacistického Německa. „Takovým prvním explicitním projevem této segregační politiky bylo to, že v srpnu 1938 byli nuceni všichni Židé v německé říši si dát druhé jméno. Ženy - Sára a muži - Izrael, tak aby při každém legitimování, při každé žádosti o cokoliv, se vyjevilo, že jde o Židy,“ dodává.

Na první pohled viditelná Davidova hvězda přišitá na oblečení neznamenala pro židy jen stigma, označení jim taky znemožňovalo přístup na veřejná místa.

Do kina bez hvězdy

„Vzpomínám si například na to, že jsem nemohla chodit do kina, do biografu, což mě mrzelo. Moc jsem plakala. Tenkrát byl velkým hitem film o Boženě Němcové a já ho hrozně moc chtěla vidět. Maminka nakonec svolila a já mohla pro ten večer odložit hvězdu a jít do kina bez ní. Maminka měla jistě velký strach,“ vypráví své zážitky temných dob pro Paměť národa Anita Franková.

Příběh židovské dívky Heleny Rivcové z Volyně, z území, kudy prošli Sověti i nacisté

Číst článek

Žlutá, šesticípá hvězda velikosti dlaně, s černými obrysy a černým nápisem Jude měla židovské děti, ženy a muže ještě více izolovat od ostatních. „Člověk si na ta různá omezení zvykl a vyrovnal se s tím. Každý si řekl: To je dočasně a přece nebudeme těm Němcům dělat divadlo, nebudeme z toho dělat tragédii,“ vzpomínal Pavel Fried. V roce 1941 mu bylo 11 let.

„Přes všechny zákazy a přes všechny hrozby se nepodařilo a nepodaří německým vetřelcům zdeptat v československém lidu ducha skutečné demokracie, jenž ústy Masarykovými odsoudil antisemitismus navždy jako barbarský,“ zaznělo v českém vysílání BBC.

Od povinnosti nosit žlutou hvězdu vedla ke koncentračním táborům už jen krátká cesta. V listopadu 1941 přijel do terezínského ghetta první transport. O dva měsíce později se nacistické špičky při konferenci ve Wannsee dohodly na koordinaci vyvraždění židovského obyvatelstva. Holocaust nepřežilo šest milionů židů.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme