Před 80 lety padla Varšava. Jak o německém triumfu informovali protektorátní novináři?

Polské hlavní město, od 8. září 1939 obléhané, se 28. září vzdalo Němcům. Posádce docházela munice a útrapy civilního obyvatelstva byly příliš velké. Téhož dne do Polska vyrazila výprava protektorátních žurnalistů, kteří měli českou veřejnost v náležitém duchu informovat o triumfu německé branné moci. Poslechněte si, jaké dojmy měl z cesty po poraženém Polsku Vladimír Sís, novinář Národních listů.

Archiv Českého rozhlasu Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Třetí říše zaútočila na Polsko 1. září 1939. K Varšavě se německá vojska přiblížila 8. září. Němci doufali, že město ovládnou během několika dnů, to se však nestalo. Ustupující polské jednotky zde vytvořily takzvanou Armádu Varšava a nepříteli kladly houževnatý odpor. 

Od začátku 2. světové války uplynulo 80 let. Gdaňsk si připomněl památku těch, kdo se postavili na obranu napadeného Polska

Číst článek

Důležitou postavou obrany byl varšavský starosta Stefan Starzyński, který odmítl nabídku k evakuaci a zůstal v obleženém městě. Dochovaly se jeho rozhlasové projevy, v nichž povzbuzoval obyvatele a pranýřoval barbarství německých útočníků.

Od poloviny září se město nacházelo v úplném obklíčení. Adolf Hitler osobně nařídil ostřelování Královského zámku. Předehrou k hlavnímu německému útoku na Varšavu byl kobercový nálet, který Luftwaffe podnikla 25. září. Počet obětí se odhaduje na 10 000 osob. Nálet zničil i městskou elektrárnu a varšavský rozhlas umlkl.

O několik dní později, 28. září, podepsal velitel varšavské posádky Juliusz Rómmel kapitulaci. Situace Polska, jež 17. září napadl i Sovětský svaz, byla beznadějná a další odpor by znamenal jen větší utrpení civilního obyvatelstva. Některé jednotky polské armády však pokračovaly v odporu až do prvních říjnových dnů.

Polský voják a civilisté v obležené Varšavě | Foto: Wikimedia Commons | Zdroj: Public domain

V den pádu Varšavy vyrazili do Polska čeští protektorátní novináři. Někteří se přihlásili dobrovolně, například později známí kolaboranti Vladimír Krychtálek či Václav Crha. Jiní, jako Vladimír Sís, jet museli.

Žurnalisté navštívili Krakov, Lodž a Varšavu, kde přihlíželi německé slavnostní přehlídce. Jejich prvořadým úkolem bylo ukázat, jaké štěstí měl český národ , když se válce s Německem vyhnul.

Mýtus o polské jízdě

Někteří z účastníků "zájezdu" po návratu vystoupili i v rozhlase. Jak slyšíme na nahrávce, Sís se netajil svým soucitem s poraženými Poláky, současně však pomáhal šířit mýtus o polské zaostalosti. Tvrdil, že polské velení "posílalo statečné hulány proti ocelovým tankům, aby šavlemi umlčovali děla a kulomety".

Adolf Hitler sleduje přehlídku Wehrmachtu v dobyté Varšavě | Foto: Wikimedia Commons | Zdroj: Bundesarchiv, Bild 146-1974-132-33A / Mensing / CC-BY-SA 3.0

Přesně tak chtěla německá propaganda Poláky ukázat světu. Novinář také naznačil, že československé rozhodnutí nebojovat bylo moudřejší než polský odpor. 

Němcům se však Sísovy články nelíbily a on o to nejspíš ani příliš nestál. Během války spolupracoval s odbojem a udržoval kontakty s exilovou vládou.

Válku kupodivu přežil ve zdraví, osudným se mu však stal příchod komunismu. V roce 1950 byl Sís ve vykonstruovaném procesu odsouzen k mnohaletému vězení a roku 1958 zemřel v Leopoldově.

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme