Před sto lety Masaryk představil světu deklaraci československé nezávislosti, detaily ladil na poslední chvíli

Je to sto let, kdy vznikla deklarace československé nezávislosti. Radiožurnál vás zavede na místo, kde Tomáš Garrigue Masaryk a jeho pomocníci ve spěchu prováděli poslední úpravy zásadního dokumentu.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) v roce 1920 | Foto: Library of Congress | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Přesně před sto lety předali Češi a Slováci americké vládě a novinářům Washingtonskou deklaraci. Tomáš Garrigue Masaryk v ní oznamoval světu, že tyto dva národy už neuhnou ze svého požadavku na samostatnost, a vysvětloval, proč na vlastní stát mají legitimní nárok. Šlo o zásadní moment přímo předcházející vyhlášení nezávislosti Československa o deset dní později. Ovšem v tu chvíli stále nebylo jisté, že se to povede. Masaryk v Americe zažíval velmi hektické dny své mise.

Budova číslo 2400 na rušné Šestnácté ulici v severozápadní části hlavního města Washingtonu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Budova číslo 2400 na rušné Šestnácté ulici v severozápadní části hlavního města Washingtonu, to je dnes velmi dobrá adresa a luxusní bydlení. Stojí tu sedmipodlažní bytový dům se střešní terasou. Právě tady Masaryk 17. října 1918  se skupinou kolegů slovo od slova piloval prohlášení českoslovenké nezávislosti. Pro tento dokument se nechal Masaryk inspirovat hodnotami americké demokracie. 

Inspirace USA

„O tom není pochyb, že profesor Masaryk byl nadšeným obdivovatelem americké demokracie a hodnot, na kterých stála. Ukázal Evropě, jak vytvořit republiku s demokratickými volbami. Vaše země a vaši lidé se tehdy stali symbolem a majákem pro zbytek Evropy,“ říká pro Radiožurnál Thomas Crane, vnuk Charlese Cranea, vlivného amerického podnikatele, významného sponzora prezidentské kampaně Woodrowa Wilsona a především muže nadšeného pro Masaryka a jeho československou věc, které věnoval finanční podporu i své přímé konexe v americké vládě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před sto lety předali Češi a Slováci americké vládě a novinářům Washingtonskou deklaraci.

„On to tady obzíral a způsob vlády a určité základy ho dost fascinovaly a myslel si, že by to bylo dobré převést,“ popisuje inspiraci svého pradědečka Amerikou Charlotta Kotíková. Když pak Masaryk na americké půdě deklarací ohlašoval zrod Československa a hlásil se při tom k základním myšlenkám americké demokracie, byl v tom od něj i kus pragmatismu. Ale nejen toho.

Boj proti monarchii

„Věřím, že jeho obdiv k americkému systému byl naprosto upřímný, i když politický model první republiky měl do toho amerického daleko. Zároveň myslím, že Masaryk dobře vystihl způsob, jak Američanům vysvětlit ideologickou podstatu zápasu Čechoslováků s Habsburskou monarchií. Podal to jako souboj absolutistické, nábožensky podmíněné moci císaře se smysluplnou a osvícenou demokratickou mocí odvozenou z vůle lidí. To bylo pro americké publikum velmi atraktivní a srozumitelné,“ vysvětluje profesor historie Hugh Agnew z univerzity George Washingtona.

Spojené státy před 100 lety uznaly Československou národní radu. Dopomohl k tomu Masarykův šarm a legionáři

Číst článek

S prohlášením nezávislosti nakonec Masaryk musel spěchat a nestihl jeho vydání ani konzultovat se spolupracovníky v Evropě, aby ho habsburský císař Karel nepředběhl chystaným manifestem s nabídkou autonomie.

Deklaraci nezávislosti Masaryk napsal a prezentoval jako zásadní dokument. Cítil, že je důležité vymezit se vůči císařovu návrhu a jasně říct: 'Ne, my chceme nezávislost'. A tak ve Washingtonu rychle sepsal text, který byl – tuším – i formálně přečten na schodech Síně nezávislosti ve Filadelfii. Masaryk rozuměl její symbolice a tomu, že právě na místě, kde se zrodila americká ústava, má zaznít, že by měl vzniknout nový, československý stát. A text deklarace souzní s klíčovými formulacemi z důležitých amerických i jiných dokumentů, co říkají, mimo jiné, že politickou moc přiděluje vůle lidu,“ říká Agnew.

Když tato slova Masaryk 18. října 1918 vypustil do světa, už měl od amerického prezidenta Wilsona příslib, že Spojené státy půjčí Československé národní radě sedm milionů dolarů. A taky čerstvě stál v čele Středoevropské unie, nově zřízeného spolku, který sdružoval americké krajany sedmnácti národností od Italů až po Finy a který ve Filadelfii 26. října vydal svou vlastní deklaraci společných cílů pro vývoj v Evropě, kde už mezitím Rakousko stále výrazněji ztrácelo kontrolu nad českou a slovenskou zemí. Náš seriál se ale dál přidrží Ameriky a v pátek se vydá do Pittsburghu za Masarykem a americkými Slováky. Z USA JK, RZ/ČRo.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme