Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem a řečnil i opilý

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov, Klement Gottwald, toho ale ve vysílání rozhlasu řekl více.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komunistický prezident Klement Gottwald | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident Klement Gottwald (1896–1953) se v politice prosadil po roce 1929, kdy s příznivci ovládl Komunistickou stranu Československa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Archiv Plus – neznámé projevy Klementa Gottwalda

O prezidentský úřad se ucházel už v roce 1934 jako protikandidát Tomáše Garrigua Masaryka, stíhání za předvolební vystupování jej ale přinutilo emigrovat do Sovětského svazu.

Později se vrátil, válku ale opět strávil v Moskvě. V roce 1946 jím vedená KSČ zvítězila ve volbách a Gottwald se stal předsedou vlády. V únoru 1948 byl v čele komunistického převratu, po abdikaci Edvarda Beneše se 14. června 1948 stal hlavou státu.

Nesl zodpovědnost za policejní a justiční teror, který nakonec zasáhl i vedení KSČ; v průběhu vlády Klementa Gottwalda bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. V posledním období života byl jen pasivním vykonavatelem direktiv ze Stalinova Sovětského svazu.

Zemřel několik dní po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě. Byl nejmladším zemřelým prezidentem; bylo mu 56 let a tři měsíce. I ve funkci byl krátce – čtyři roky a devět měsíců. Kratší dobu vykonával úřad už jen Antonín Zápotocký.

Pan prezident, zrádce národa

Výročí sedmdesáti let od února 1948 vedlo pracovníky archivu Českého rozhlasu k nápadu shromáždit všechny odvysílané Gottwaldovy projevy. „Nejde o všechno, co Gottwald ve vysílání řekl, ale skutečně jen o projevy,“ říká archivářka Jana Bartošová.

Impulsem byl nález kovových matric, ze kterých se měly lisovat gramofonové desky s Gottwaldovými projevy. Šlo o projekt zahájený po Gottwaldově smrti – projevy „nezapomenutelného učitele a vůdce lidu“ (Rudé právo, 16. března 1953) nakonec ale na deskách nevyšly.

Bartošová se domnívá, že důvodů mohlo být více: „Než se vše podařilo dotáhnout do výroby, bylo už patrně po roce 1956, tedy po odhalení kultu osobnosti. Možná to bylo důvodem, proč se od souborného vydání projevů upustilo.“ A další důvod mohl být prozaičtější:

Před 70 lety vznikla 'ozbrojená pěst dělnické třídy'. Komunisté s nezákonnou armádou začali přebírat moc

Číst článek

„Na deskách se uchovaly projevy, které ilustrovaly způsob, jakým Gottwald zacházel s politickými oponenty. Asi nebylo možné, aby v jednom souboru desek vyšel projev z roku 1946, ve kterém Gottwald zdvořile hovoří o Edvardu Benešovi jako o panu prezidentovi, a současně projev z roku 1952, kde je týž Beneš Gottwaldem titulován jako zrádce národa.“

Půl roku s Gottwaldem

Soubor Gottwaldových projevů představuje 1600 minut zvukových záznamů různé technické kvality. Ne vše, co pronesl, se dochovalo na zmíněných kovových matricích. Některé záznamy byly i na jiných nosičích a stáří je na nich znát.

Postupně se restaurováním archivních zvukových záznamů zabýval zvukař archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek: „Když to posčítám, trvalo to dohromady možná půl roku. Skládal jsem k sobě části projevů, které byly oddělené, snažil jsem se o nápravu tehdejšího mnohdy až ledabylého střihu originálu i o odstranění atributů zubu času.

Klement Gottwald | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Archivářka Jana Bartošová se ujala neméně náročného úkolu – přesně všechny dochované projevy datovat. U některých se informace o tom, při jaké příležitosti byly proneseny, dochovala, u jiných vůbec.

Jene, drahý Jene!

Gottwald podle Jany Bartošové řečnil „často a hodně“. Ze stovek minut záznamů, které slyšela, nabízí zajímavosti: „Třeba jak se v projevu z 24. května 1948 obrací k občanům s oslovením dělníci, rolníci, živnostníci, inteligence… Sliboval hory doly,“ říká Bartošová.

Únor 1948: KSČ měla podporu téměř poloviny národa, byla to ale ozbrojená menšina, říká historik

Číst článek

Gottwalda nepovažuje za příliš dobrého řečníka: „Nejsem si jistá, zda některé jeho projevy mohly posluchače zaujmout. Jen ve výjimečných případech v nich lze nalézt jakési stopy osobního přístupu, obracení se ke konkrétním lidem. Snažil se používat zlidovělých metafor, ale v některých chvílích to působí až nepřirozeně. To, že žádný strom neroste do nebe a že záškodníkům u nás pšenka nepokvete, byla asi nejčastější přirovnání, jakých používal.“

Gottwaldovy projevy jsou zajímavé v dobovém kontextu. „Ještě v září 1947 Gottwald u příležitosti deseti let od smrti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomněl to, co nazval jeho mravní opravdovostí a realismem, neodpustil si ale dodat, že sám Masaryk by souhlasil s naším příklonem k Sovětskému svazu. V březnu 1948 pronáší nad rakví Jana Masaryka těžko uvěřitelná slova, ono známé Jene, drahý Jene!

V dubnu 1948 Gottwald vyhlašuje socialistický realismus za vzor našeho umění. Sovětský svaz byl neustále zárukou míru, v tom byl Gottwald naprosto konzistentní,“ říká Bartošová. Chválí ale Gottwalda za dobrou slovenštinu a překvapivě dobrou němčinu, obojí byl schopen v projevech užívat.

Dokumentem proti zapomnění. Cyklus Rudí prezidenti nabídne pohled na novodobou českou historii

Číst článek

Lhaní jako program

Dnešní posluchač bude zaskočen tím, co všechno Gottwald sliboval: podporu živnostníkům, půdu soukromým zemědělcům (ty ujišťoval, že ke kolektivizaci nikdy nedojde), věřícím náboženskou svobodu. Bylo lhaní jeho politickým programem?

„Vedoucí komunisté před sebou měli jako vzor Sovětský svaz, a tam se s těmito otázkami vypořádali jednoznačně. Venkov zkolektivizovali, živnostníky zrušili a náboženství zredukovali na soukromou, pronásledovanou věc,“ říká historik Jan Adamec. Podle něj Gottwald nikdy nepochyboval, zda to provést i u nás – šlo jen o to, kdy a jak.

„Před volbami v roce 1946 musela KSČ nabrat co nejvíce hlasů, proto slibovala, co chtěly jednotlivé skupiny slyšet, bez ohledu na to, jak to souznělo s ideologií KSČ. Komunisté byli přesvědčeni, že socializovat venkov nebo potlačovat náboženství je pokrokové, že se lidé nakonec dobrovolně přidají a že KSČ tak nenarazí na nějaký velký, celonárodní odpor,“ dodává Adamec.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme