Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem a řečnil i opilý

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov, Klement Gottwald, toho ale ve vysílání rozhlasu řekl více.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po úmrtí Stalina a Gottwalda nabyli komunističtí ideologové dojmu, že je potřeba znovu posílit myšlenky komunismu

Komunistický prezident Klement Gottwald | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident Klement Gottwald (1896–1953) se v politice prosadil po roce 1929, kdy s příznivci ovládl Komunistickou stranu Československa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Archiv Plus – neznámé projevy Klementa Gottwalda

O prezidentský úřad se ucházel už v roce 1934 jako protikandidát Tomáše Garrigua Masaryka, stíhání za předvolební vystupování jej ale přinutilo emigrovat do Sovětského svazu.

Později se vrátil, válku ale opět strávil v Moskvě. V roce 1946 jím vedená KSČ zvítězila ve volbách a Gottwald se stal předsedou vlády. V únoru 1948 byl v čele komunistického převratu, po abdikaci Edvarda Beneše se 14. června 1948 stal hlavou státu.

Nesl zodpovědnost za policejní a justiční teror, který nakonec zasáhl i vedení KSČ; v průběhu vlády Klementa Gottwalda bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. V posledním období života byl jen pasivním vykonavatelem direktiv ze Stalinova Sovětského svazu.

Zemřel několik dní po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě. Byl nejmladším zemřelým prezidentem; bylo mu 56 let a tři měsíce. I ve funkci byl krátce – čtyři roky a devět měsíců. Kratší dobu vykonával úřad už jen Antonín Zápotocký.

Pan prezident, zrádce národa

Výročí sedmdesáti let od února 1948 vedlo pracovníky archivu Českého rozhlasu k nápadu shromáždit všechny odvysílané Gottwaldovy projevy. „Nejde o všechno, co Gottwald ve vysílání řekl, ale skutečně jen o projevy,“ říká archivářka Jana Bartošová.

Impulsem byl nález kovových matric, ze kterých se měly lisovat gramofonové desky s Gottwaldovými projevy. Šlo o projekt zahájený po Gottwaldově smrti – projevy „nezapomenutelného učitele a vůdce lidu“ (Rudé právo, 16. března 1953) nakonec ale na deskách nevyšly.

Bartošová se domnívá, že důvodů mohlo být více: „Než se vše podařilo dotáhnout do výroby, bylo už patrně po roce 1956, tedy po odhalení kultu osobnosti. Možná to bylo důvodem, proč se od souborného vydání projevů upustilo.“ A další důvod mohl být prozaičtější:

2:50

Před 70 lety vznikla 'ozbrojená pěst dělnické třídy'. Komunisté s nezákonnou armádou začali přebírat moc

Číst článek

„Na deskách se uchovaly projevy, které ilustrovaly způsob, jakým Gottwald zacházel s politickými oponenty. Asi nebylo možné, aby v jednom souboru desek vyšel projev z roku 1946, ve kterém Gottwald zdvořile hovoří o Edvardu Benešovi jako o panu prezidentovi, a současně projev z roku 1952, kde je týž Beneš Gottwaldem titulován jako zrádce národa.“

Půl roku s Gottwaldem

Soubor Gottwaldových projevů představuje 1600 minut zvukových záznamů různé technické kvality. Ne vše, co pronesl, se dochovalo na zmíněných kovových matricích. Některé záznamy byly i na jiných nosičích a stáří je na nich znát.

Postupně se restaurováním archivních zvukových záznamů zabýval zvukař archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek: „Když to posčítám, trvalo to dohromady možná půl roku. Skládal jsem k sobě části projevů, které byly oddělené, snažil jsem se o nápravu tehdejšího mnohdy až ledabylého střihu originálu i o odstranění atributů zubu času.

Klement Gottwald | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Archivářka Jana Bartošová se ujala neméně náročného úkolu – přesně všechny dochované projevy datovat. U některých se informace o tom, při jaké příležitosti byly proneseny, dochovala, u jiných vůbec.

Jene, drahý Jene!

Gottwald podle Jany Bartošové řečnil „často a hodně“. Ze stovek minut záznamů, které slyšela, nabízí zajímavosti: „Třeba jak se v projevu z 24. května 1948 obrací k občanům s oslovením dělníci, rolníci, živnostníci, inteligence… Sliboval hory doly,“ říká Bartošová.

25:27

Únor 1948: KSČ měla podporu téměř poloviny národa, byla to ale ozbrojená menšina, říká historik

Číst článek

Gottwalda nepovažuje za příliš dobrého řečníka: „Nejsem si jistá, zda některé jeho projevy mohly posluchače zaujmout. Jen ve výjimečných případech v nich lze nalézt jakési stopy osobního přístupu, obracení se ke konkrétním lidem. Snažil se používat zlidovělých metafor, ale v některých chvílích to působí až nepřirozeně. To, že žádný strom neroste do nebe a že záškodníkům u nás pšenka nepokvete, byla asi nejčastější přirovnání, jakých používal.“

Gottwaldovy projevy jsou zajímavé v dobovém kontextu. „Ještě v září 1947 Gottwald u příležitosti deseti let od smrti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomněl to, co nazval jeho mravní opravdovostí a realismem, neodpustil si ale dodat, že sám Masaryk by souhlasil s naším příklonem k Sovětskému svazu. V březnu 1948 pronáší nad rakví Jana Masaryka těžko uvěřitelná slova, ono známé Jene, drahý Jene!

V dubnu 1948 Gottwald vyhlašuje socialistický realismus za vzor našeho umění. Sovětský svaz byl neustále zárukou míru, v tom byl Gottwald naprosto konzistentní,“ říká Bartošová. Chválí ale Gottwalda za dobrou slovenštinu a překvapivě dobrou němčinu, obojí byl schopen v projevech užívat.

Dokumentem proti zapomnění. Cyklus Rudí prezidenti nabídne pohled na novodobou českou historii

Číst článek

Lhaní jako program

Dnešní posluchač bude zaskočen tím, co všechno Gottwald sliboval: podporu živnostníkům, půdu soukromým zemědělcům (ty ujišťoval, že ke kolektivizaci nikdy nedojde), věřícím náboženskou svobodu. Bylo lhaní jeho politickým programem?

„Vedoucí komunisté před sebou měli jako vzor Sovětský svaz, a tam se s těmito otázkami vypořádali jednoznačně. Venkov zkolektivizovali, živnostníky zrušili a náboženství zredukovali na soukromou, pronásledovanou věc,“ říká historik Jan Adamec. Podle něj Gottwald nikdy nepochyboval, zda to provést i u nás – šlo jen o to, kdy a jak.

„Před volbami v roce 1946 musela KSČ nabrat co nejvíce hlasů, proto slibovala, co chtěly jednotlivé skupiny slyšet, bez ohledu na to, jak to souznělo s ideologií KSČ. Komunisté byli přesvědčeni, že socializovat venkov nebo potlačovat náboženství je pokrokové, že se lidé nakonec dobrovolně přidají a že KSČ tak nenarazí na nějaký velký, celonárodní odpor,“ dodává Adamec.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme