Prezidentské volby 3. 7. 1992: stop Havlovi a společnému státu

Slovenští poslanci se 3. července 1992 postarali o to, že federální parlament nezvolil Václava Havla československým prezidentem. Havel to bral jako prohru, hlavně ho trápilo, že se nepodaří zabránit rozpadu Československa. V ten samý den už ale hledal cestu, jak se stát prezidentem České republiky, která měla teprve vzniknout.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Havel | Foto: flickr.com, CC BY 2.0 | Zdroj: Flickr

Po parlamentních volbách začátkem června 1992 bylo zřejmé, že Československo směřuje k rozdělení na dva státy. Byl si toho vědom i prezident Václav Havel, přesto kandidoval na post československého prezidenta. V českých zemích ani nikoho nenapadlo, že by to mělo být jinak. Sami občané to 3. července dávali jasně najevo hlasitým skandováním „ Ať žije Havel!“ u budovy Federálního shromáždění,  kde se volba hlavy státu odehrávala. Jako by se vrátila revoluční atmosféra konce roku 1989.

Doba už ale byla jiná a lidé se podle toho chovali: „Když se rozejdeme, rozejdeme se v dobrém, ve slušnosti, v klidu a míru. Proč nebyl zvolen Havel? Protože si Slováci řekli, že ho nezvolí, tím pádem, až bude to referendum, tak já budu pro to, aby Slováci šli od nás,“ vykřikovali shromáždění lidé, u nichž měl Havel bezvýhradnou důvěru a podporu.

Výsledek volby prezidenta naznačovaly podle Pavla Kačírka, režiséra televizního dokumentu Jak odchází prezident, už některé předchozí události. „Havel byl už dříve v Bratislavě a házeli po něm rajčata a obecně se mu tam říkalo Vašo-Šašo. Bezprostředně předvolební návštěva byla taky určitým signálem, jak se události budou dál vyvíjet. Byli tam příznivci a odpůrci Havla a zřejmě, že se tam sešly tyhle dvě skupiny, tak bylo znát, že na Slovensku dochází ke snahám se Havla zbavit,“ říkal mi v rozhovoru Pavel Kačírek, který dění spolu s filmovým štábem sledoval.

Poprvé nebyl zvolen prezident

Do voleb 3. 7. 1992 poslanecký klub SPR-RSČ navrhl jako svého kandidáta Juraje Čopa, ten však den před volbou kandidaturu stáhl. Jediným kandidátem tak zůstal dosavadní prezident Václav Havel, zvolený v roce 1990 pouze na dva roky. „Volba Václava Havla je mimo jiné volbou společného státu, rychlé transformace ekonomiky a záruky demokratického vývoje Československa,“ zdůvodnil Havlovu kandidaturu poslanec Miroslav Macek z ODS.

V prvním kole obdržel Václav Havel ve Sněmovně lidu 79 hlasů z celkových 149, a nebyl tudíž zvolen. V české části Sněmovny národů dostal 47 hlasů z celkových 74 hlasů a zvolen byl. Ve slovenské části SN obdržel 22 hlasy z celkových 75 hlasů a zvolen nebyl. V druhém kole obdržel Václav Havel v SL 80 hlasů z celkových 149 hlasů, což stačilo k absolutní většině a zvolen byl. V české části SN obdržel 45 hlasů z celkových 74 hlasů a také byl zvolen. Ve slovenské části SN ale získal pouze 18 hlasů z celkových 75 možných a zvolen nebyl. Poprvé v dějinách Československé republiky tak prezident nebyl zvolen.

„Jistě, prezident chápal svou kandidaturu jako přímo spojenou se svým úsilím o zachování československé federace. Myslím si, že HZDS jako vítězná strana ve volbách na Slovensku a osobně pan premiér (slovenské vlády) Mečiar dávali najevo, že o budoucí podobě nebo nepodobě československé federace bude rozhodovat on a Václav Klaus, který vedl vítěznou stranu v českých volbách, to znamená ODS, nikoliv prezident Havel. Oni u toho prezidenta Havla zkrátka a dobře nechtěli,“ vysvětluje tehdejší situaci Michael Žantovský, v té době prezidentův mluvčí.

Osobní prohra

Václav Havel stál principiálně na straně společného státu Čechů a Slováků a o správnosti svého postoje přesvědčoval veřejnost i politiky. Slovenští poslanci mu ale v prezidentské volbě dali najevo, že budoucnost svého národa vidí jinak. Podle Pavla Kačírka bral Václav Havel výsledek volby jako svou prohru. Michael Žantovský k tomu dodává: „Václav Havel byl v tomto ohledu velmi tolerantní a smířlivý člověk. On to bral velmi stoicky, nikdy si nemyslil, že je jediný, kdo může být prezidentem. Víc ho trápilo, že mu bylo čím dál zřejmější, že rozpadu federace se nepodaří zabránit.

Hned po prvním nevydařeném kole voleb chtěl Havel z prezidentské funkce odstoupit. Poradci mu to rozmluvili. Režisér Pavel Kačírek při neúspěšné volbě Václava Havla zaznamenal zajímavou situaci, kterou nakonec do svého filmu ani nezařadil: „Tam bylo téma, že se uvažovalo, jakým způsobem by se mohl Havel stát českým prezidentem. Tam už byla dopředu úvaha, že se rozpadne republika, a už se tam uvažovalo o tom, jakým způsobem Havel osloví strany, která strana by ho mohla kandidovat a tak dále.“

Po 3. červenci ještě Havel ve funkci československého prezidenta dva týdny zůstal. Odstoupil 20. července. Abdikaci ohlásil 17. července, kdy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru