Špioni, láska k agentovi, útěky přes hranici. Výstava odhaluje příběh odbojové skupiny Světlana

Když smícháte tajné agenty, krásné ženy, únos a vraždy, může z toho vyjít fiktivní James Bond nebo také velmi reálný příběh z komunistického Československa krátce po roce 1948. Bývalí partyzáni tehdy založili na Vsetínsku odbojovou skupinu, ovšem Státní bezpečnost ji brzy rozprášila. A právě o ní je výstava v Národním památníku na pražském Vítkově, kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Vávra-Stařík | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 4.0,©

Možná ale, že to celé byla jen provokace tajné komunistické policie. „Je to případ, který opravdu můžete uchopit tak, že z toho uděláte protistátní skupinu, když budete chtít, a vyberete si, co potřebujete. Ale pravda bude někde půl na půl,“ říká Radiožurnálu historik Libor Svoboda, přestože existuje velké množství dokumentů, provokace Státní bezpečnosti byly tehdy naprosto běžné.

„Příslušníci Státní bezpečnosti se vydávali za agenty a podobně a vlastně sami vyvolávali dobově protistátní činnost. Máme to doloženo v řadě případů,“ pokračuje Svoboda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž.

Zakladatelem skupiny byl Josef Vávra-Stařík, který utekl na západ. Ale z Vídně ho unesla Státní bezpečnost do sovětské okupační zóny a zpátky do Československa. „Potom byl podroben nelidskému mučení a týrání. Poté sloužil jako univerzální svědek v řadě procesů, mimo jiné i s procesu s Miladou Horákovou. Hodně ho využívali a popravili ho až v roce 1953,“ popisuje historik.

Tresty pro odbojáře

Hlavním úkolem organizace Světlana bylo rozšířit síť odbojářů a šířit ilegální tiskoviny, které vyzývaly k odporu proti režimu. Státní bezpečnost zatkla skoro 400 lidí. Kromě velkých ryb i řadu malých.

Zakladatelé skupiny Světlana byli partyzáni, komunisté, lidé levicově smýšlející, ze kterých se po roce 1948 stali odpůrci režimu.

To vadilo komunistické moci nejvíc, jak říká historik Svoboda. „Proto Světlana byla vnímána tak nebezpečně,“ dodává. Státní moc skupinu rozbila během necelého roku. A v monstrprocesu rozdala komunistická justice 13 rozsudků smrti, 14 doživotí a několik desítek mnohaletých trestů.

„Nějaké věci se ještě může podařit dopátrat, ale že by se objevil nějaký dokument s velkým D, nějací historici i amatéři ho hledají, ale takový dokument už se asi neobjeví. Některé věci z toho období zkrátka nejme schopni rozklíčovat,“ uzavírá historik.

Výstava Případ Světlana potrvá v Národním památníku na pražském Vítkově do 1. dubna příštího roku.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme