Špionáž a velezrada. Bratry Zenáhlíkovy zachránilo před trestem smrti jen dočasné uvolnění poměrů

Po komunistickém puči v únoru 1948 prošlo Československo honem na nepřátele nového zřízení. Režim své skutečné i domnělé odpůrce trestal žaláři a popravami. Často přiznávali svou vinu po nesnesitelném fyzickém i psychickém nátlaku. Bratři Zenáhlíkové, obžalovaní ze špionáže, měli ale štěstí, že se jejich proces konal v roce 1953 až po smrti Klementa Gottwalda. Jinak by dost možná dostali tresty nejvyšší. Přibližuje to seriál Radiožurnálu.

seriál procesy 50. let Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Za života Klementa Gottwalda (zde druhý zprava) by obžalovaní z procesu Zenáhlík a spol. dostali tresty smrti za špionáž a velezradu. Měli štěstí, že se soud konal v roce 1953, po Gottwaldově a také Stalinově smrti. | Foto: National Archives | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Josef Zenáhlík spolupracoval s francouzskou špionážní službou. Svého bratra Jiřího, důstojníka Československé lidové armády, získal k této činnosti v roce 1952. Shromažďoval špionážní zprávy o armádě. Státní bezpečnost ale byla celé desetičlenné skupině na stopě.

Obžalováno z podílu na těžkých zločinech bylo kromě Zenáhlíků dalších šest mužů a také dvě ženy. Na konci listopadu 1953 se zodpovídali před nejvyšším vojenským soudem v Praze na Pankráci z trestných činů velezrady a vyzvědačství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o procesu se skupinou Josefa Zenáhlíka

Naučené proslovy

Obvinění se pak museli své výpovědi naučit zpaměti. Prokurátor i soudci se při líčení často pouštěli do propagandistických proslovů. Znát je to třeba při výslechu Marie Lorencové, které se prokurátor ptal na důvod přechovávání americké vlajky. 

„Čekali jsme, že nás přijdou Američané osvobodit,“ odpověděla Lorencová. Záznam zachycuje, že soudní síní v tu chvíli zazněl pohoršený šum. Prokurátor reagoval připraveným proslovem.

„Jak to, osvobodit? Copak naše republika není svobodná? My musíme čekat, až Američané, kteří svou svobodu ukazují v Koreji, nás přijdou osvobodit? Vy jste čekali, až Američané přijdou naši republiku okupovat. Až přijdou vám a vám podobným – velkostatkářům a fabrikantům – znovu zlaté časy, že?“ odříkal prokurátor svou naučenou repliku. 

Špatná úroda jako protistátní činnost? Soudce Rudý poslal statkáře z Berounska do vězení

Číst článek

Změna poměrů

Přesto je podle archiváře Českého rozhlasu patrný u případu bratrů Zenáhlíků už určitý posun. „Na záznamech je znát, že se v té době již změnily politické poměry,“ upozorňuje Miloslav Turek, který procesy převedl do digitální podoby. „Stalin i Klement Gottwald byli už po smrti. Proto měl tento proces úplně jiný průběh než procesy ostatní. Trestná činnost, která tam byla, je neoddiskutovatelná,“ uvádí Turek. 

Důkazy byly v tomto případě zřejmé – jeden ze Zenáhlíků byl přistižen přímo s telegrafním klíčem v ruce a sluchátky na uších, když dodával zahraniční službě informace. V období Gottwalda by za tento čin padl trest smrti. V listopadu 1953, tedy několik měsíců po smrti prezidenta, ale už padl „jen“ trest odnětí svobody na doživotí.

Nakonec se Jiří Zenáhlík dostal na svobodu v roce 1964. Bratr Josef o rok později.

Jaroslav Skalický, pak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme