Před 75 lety se odehrál proces s protektorátní vládou. Prokuratura žádala tresty smrti, žádný ale nepadl

Před 75 lety – 29. dubna 1946 – začal v Českoslovesku poválečný proces s pěti představiteli protektorátní vlády. Byl mezi nimi například bývalý předseda vlády Jaroslav Krejčí, ministr národní obrany Jan Syrový nebo Josef Kliment – politický tajemník prezidenta Emila Háchy. Přestože prokuratura usilovala o několik trestů smrti, žádný nakonec nepadl. Podle historiků řešili soudci těžkou otázku – co je ještě pasivita a co už kolaborace.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslav Krejčí (třetízleva) se stal po Aloisi Eliášovi třetím předsedou protektorátní vlády | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Tito lidé, dříve než vedoucí funkci přijali, byli povinni bedlivě zpytovat, zda jejich schopnosti stačí na úkol, jaký je čeká. A zda mají dostatek osobní statečnosti v nejvlastnějším slova toho významu,“ zaznělo během procesu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak zpětně hodnotí historik Kyncl proces s protektorátní vládou? Dozvíte se v reportáži

Záznam vysílal na jaře 1946 i Československý rozhlas. Na lavici obžalovaných seděli muži, kteří bývali v čele protektorátního kabinetu a teď se měli zodpovídat ze svých činů. Mezi nimi i tři někdejší předsedové vlády – Rudolf Beran, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert.

„A kdo pak ve vedení národa a státu selhal, zle se na republice a českém národě provinil, i když selhání nevyšlo z nedostatku dobré vůle a snahy, nýbrž z nedostatku sil duševních, fyzických a charakterních,“ uvedla prokuratura.

Podle obžaloby se provinili proti národní cti. „Ten hlavní bod byla spolupráce s okupačním režimem a prosazování myšlenek NSDAP v protektorátním prostředí,“ vysvětlil historik z Historického ústavu Akademie věd Vojtěch Kyncl.

Jaroslav Krejčí stanul v čele vlády jen pár měsíců poté, co se zastupujícím říšským protektorem stal Reinhard Heydrich. Krejčího kabinet vládl od začátku roku 1942 až do ledna 1945.

15. března 1939 přijíždějí do Prahy německé okupační jednotky a vzniká Protektorát Čechy a Morava | Foto: Vojenský ústřední archiv Praha

„Můžeme říci, že po heydrichiádě měla kompletní vláda v čele s prezidentem Háchou odstoupit. Ale na druhou stranu snad viděli tehdejší vládní představitelé své setrvání ve funkci jako určitou formu... ne spolupráce s nacisty, ale brzdění jejich agresivní politiky,“ popsal Kyncl.

Jasný názor na protektorátní vládu dávali ve své tvorbě najevo Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří před nacisty uprchli do Spojených států. Jejich skeč odvysílala v červenci 1942 britská BBC.

Smířlivější přístup

Historici v současnosti k postavě Jaroslava Krejčího přistupují smířlivěji. Podle nich nebyl zapáleným přívržencem nacismu jako protektorátní ministr školství a osvěty Emanuel Moravec.

Zatýkání studentů, popravy i Heydrichiáda. Před 75 lety našli Američané u Štěchovic Frankův archiv

Číst článek

„Dneska se jako historici přikláníme k tomu, že to byl člověk, který do určité míry fungoval jako retardér toho okupačního režimu. Nebo alespoň do určité míry se snažil ty záležitosti zmírňovat,“ řekl Kyncl.

„Samozřejmě můžeme argumentovat fotografiemi, kde se v takovém upřímném rozpoložení baví s představiteli protektorátní nacistické reprezentace. Ale těžko ho přímo odsuzovat za jeho postoj v době války,“ dodal.

Nejpřísnější tresty si u soudu v roce 1946 vyslechli ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý a politický tajemník prezidenta Háchy Josef Kliment. Oba dostali doživotí. „Když tedy obžalovaný Hrubý spolupůsobil při založení jednotného svazu zemědělství a lesnictví, došel soud k přesvědčení, že tím podporoval nacistické hnutí...,“ zaznělo v záznamu z procesu.

Bývalý předseda vlády Jaroslav Krejčí byl odsouzen k 25 letům vězení. Zemřel v květnu 1956 ve věznici Leopoldov.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme