Vídeň-Praha-Drážďany-Berlín. Před 95 lety zahájila Československá letecká společnost zahraniční lety

Před 95 lety začala Československá letecká společnost létat do zahraničí. Mezinárodní smlouvy a dohody o volném přeletu nad cizím územím byly podepsané, letadla vyrobená, zalétaná a předaná do užívání, nic tedy nebránilo tomu vydat se 7. března 1928 na trasu Vídeň-Praha-Drážďany-Berlín. Pravidelnou mezinárodní leteckou dopravu společnost zahájila dříve než větší a starší Československé státní aerolinie.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letoun Douglas DC-2 Československé letecké společnosti v pražské Ruzyni

Před 95 lety začala Československá letecká společnost létat do zahraničí (ilustrační foto) | Zdroj: Letiště Václava Havla

Na hlavní ranvej ruzyňského letiště popojíždí letadlo a podle radaru by mělo mít namířeno do Londýna. Záhy ho z druhé strany střídá další letoun ze stejného směru. A jak ukazují údaje na radaru, z Londýna vyrazil před necelou hodinou a půl. Před 95 lety ale cestující na první zahraniční lince potřebovali na zdolání trasy mnohem více času.

Přehrát

00:00 / 00:00

První zahraniční let Československé letecké společnosti. Reportáž Kristýny Vašíčkové

„Třeba 17. března 1928 jeden let s pilotem Karlem Balíkem vzlétl z Berlína v půl desáté ráno. Přistání v Drážďanech 10.49, poté v poledne z Drážďan do Prahy. Přistání po hodině a po krátké přestávce ve tři čtvrtě na dvě z Prahy do Vídně, kde to letadlo přistálo kolem půl čtvrté,“ rekonstruuje na Radiožurnálu zhruba šestihodinovou cestu Michal Plavec. 

Dvouplošníky s otevřenou kabinou pro pilota, mechanika a krytým prostorem pro až pět cestujících se na ní vydávaly často třikrát nebo čtyřikrát denně, a to včetně některých nedělí.

„Mezi Prahou a Vídní od března do prosince 1928 přepravila Československá letecká společnost přibližně 1300 cestujících, zhruba 15 tun zavazadel, asi 13,5 tuny zboží a necelé čtyři tuny pošty,“ vypráví kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec.

Dále dodává, že na konci 20. let minulého století nebyla pro dopravní lety dostatečně rozvinutá pozemní meteorologická síť. Stávalo se tak, že piloty na cestě zaskočilo špatné počasí, a museli tak nouzově přistát na nejbližším možném místě.

Letecká společnost Wizz Air pozastavuje lety do Moldavska. Důvodem je bezpečnostní riziko

Číst článek

Tragická nehoda

Ošklivě bylo i 9. května 1929 na trase druhé zahraniční trasy mezi Prahou, německým Kasselem a Rotterdamem v Nizozemsku.

„Tragická nehoda, při níž zahynul pilot Ondřej Leitkap, mechanik a cestující, se stala za velmi husté mlhy. Ondřej Leitkap se snažil tzv. píchnout mlhu, proletět mraky, aby se s letadlem lépe zorientoval,“ říká Michal Plavec.

Podle něho ale tehdejší letadla neměla takové palubní přístroje jako dnes, takže si nemohl uvědomit, že když prolétne mraky, objeví se přímo nad jedním z kopců a let již nestačí vybrat. 

Dnes se cestující z pražského letiště podle jeho mluvčí Kláry Divíškové dostanou do téměř stovky zahraničních destinací. Z pohledu počtu cestujících je nejvytíženějším spojením trasa mezi Prahou a Dubají. 

Nové linky

Dojde také k obnovení přímých letů mezi Prahou a Soulem. „V plánu je také otevření linky do populárního města Bilbao ve Španělsku. Nově se z Prahy cestující bez mezipřistání také dostanou do Gdaňsku, Rimini, Sevilly, na řecký ostrov Skiathos nebo do Jerevanu,“ dodává Divíšková.

Do dalších oblíbených měst, jako jsou třeba Paříž nebo Helsinky, pak budou cestující létat častěji. 

Kristýna Vašíčková, mik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme