Totalita nestála na bodácích, občané tu hru hráli, hodnotí dobu komunismu děkan Pullmann

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma obvinil děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Pullmanna z toho, že svým „ahistorickým pohledem přispívá k relativizaci komunistických zločinů a vytváří tak podmínky pro to, aby se opakovaly“. Oba diskutovali v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a Proti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pullmann připouští, že například prvomájových průvodů se lidé účastnili z různých důvodů. Důležité ale je, že tuto praxi přijali: „Jako historikové se to snažíme vysvětlovat. Nestigmatizujeme ani neomlouváme, ale vysvětlujeme, proč diktatura fungovala.“ | Foto: Archiv Jany Soukupové

„Považuji to za nekorektní výtku. Podsouvat mi, že přikrášluji diktaturu, je nepoctivé. Dělám to, že vedle represivních prvků zdůrazňuji i formy osvojení diktatury, což přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak diktatury fungovaly,“ reaguje Pullmann.

Přehrát

00:00 / 00:00

Relativizace, anebo snaha zabránit návratu totality? Poslechněte si celé Pro a proti

Na jedné straně je podle něj třeba popisovat autoritativní rysy státu, ať už jde o „teroristické postupy“ v 50. letech či pozdější jemnější formy útlaku, zároveň ovšem je důležité zkoumat i společnost, která si vytvořila vazby na režim. Jen tak je možné vysvětlit, proč diktatura tak dlouho a hladce fungovala.

„Nelze tvrdit, že lidé svobodu nechtěli, a dovozovat to na základě toho, že svobodu neměli.“

Michal Klíma

„Zelinář v Havlově Moci bezmocných do výlohy vyvěsí heslo ‚Proletáři všech zemí, spojte se!‘, ale vůbec mu nejde o to, aby se proletáři spojili. Demonstruje tím loajalitu režimu, ale vůbec to neznamená, že ten režim chce podporovat,“ namítá Klíma.

Pullmann připouští, že například prvomájových průvodů se lidé účastnili z různých důvodů. Důležité ale je, že tuto praxi přijali: „Jako historikové se to snažíme vysvětlovat. Nestigmatizujeme ani neomlouváme, ale vysvětlujeme, proč diktatura fungovala.“

„Nevyvracím, že tam byla hrozba. Ale tvrdím, že občané tu hru hráli. A velká část obyvatelstva si s tím spojila určité osobní cíle.“

Michal Pullmann

Naproti tomu Klíma zdůrazňuje, že režim byl držen u moci silou StB a represivního aparátu. A jakmile tyto síly po nástupu Michaila Gorbačova v Sovětském svazu oslabily, případně je režim přestal využívat, tak zkolaboval.

Poukazuje přitom na potlačení hnutí Solidarita v Polsku v roce 1981, kde tamní režim nasadil armádu a uvěznil desítky tisíc lidí. „Takhle to fungovalo a žádná vůle lidu v tom nehrála roli,“ konstatuje Klíma.

Podle Pullmanna ovšem nelze mluvit o tom, že by komunistický režim byl držen na bodácích zbraní. Toto tvrzení dokonce považuje za nebezpečné.

„Vidím to jako nebezpečnou věc ve vztahu k politice paměti: pokud čtyřicetiletou zkušenost života v diktatuře redukuje pouze na odpudivou totalitu, tak je ve velkém nebezpečí, že ztratí své adresáty – kteří se pak obrátí k těm, kdo totalitu vykreslují v krásných barvách,“ upozorňuje historik.

Postrádali lidé za socialismu možnost svobodně cestovat? Poslechněte si v záznamu debaty v Pro a proti.

Michael Rozsypal, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme