Diadém? Caesar odstrkuje Antonia, zástup střídá druhy potlesku

Zeptejte se na diadém muže. Svraští čelo a po chvíli řekne: „Nějaká ozdoba, cosi vzácného, blýskavého; pravděpodobně se to nosí na hlavě.“ Zeptejte se ženy. Zazáří jí oči. „Perlová čelenka,“ vydechne zasněně, „perly, diamanty, stříbro, zlato.“ A zeptejte se na diadém knihomola. Řekne, že je to zárodek královské koruny.

Rčení pod rentgenem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Diadém. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Diadém je zčeštěná podoba řeckého a latinského slova diadéma. Znamená to stužku, čelenku.

DIADÉM

Původně stužka, později symbol nejvyšší moci. Zárodek královské koruny. Na některých vyobrazeních má Alexandr Veliký na hlavě vedle diadému i rohy, znak božského původu.

Diadémem si svazovaly ženy vlasy. Muži měli právo nosit diadém v případě, že vyhráli nějaký závod. Nosili ho také kněží.

Jeden druh diadému byl tak vzácný, že se kvůli němu vedly války. Takový diadém si směli na hlavu vsadit jen král a jeho žena.

Makedonští králové nosili jako znak své hodnosti purpurový klobouk ovinutý stuhou. Alexandr Veliký přešel na úzkou modrobílou stuhu ovinutou kolem vlasů. Její konce zdobené třásněmi spadaly vzadu na krk. Zepředu připomínala korunu, nad čelem byla rozšířená. Později střídala barvy: po modrobílé přišla do módy purpurová, a pak bílá.

Diadém nosili Alexandrovi nástupci, helénističtí panovníci. Ale římští císaři se bez něj dlouho obešli.

V Římě totiž diadém a králové nebývali populární, jak dokazuje i historka ze závěru Caesarova života. Na vrcholu moci dostal před zraky lidu od svého fámula Marka Antonia diadém, cudně vpletený do vavřínového věnce. Ozval se však jen slabý potlesk uplacené klaky. Caesar pochopil, že Římané si krále nepřejí, a diadém odstrčil. Dav reagoval bouřlivým potleskem.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Antonius to zkusil podruhé a se stejným výsledkem: mizivý potlesk, a po novém Caesarově odmítnutí potlesk burácivý.

Do měsíce a do dne byl Caesar mrtev - incident s diadémem byl pro Caesarovy republikánské odpůrce poslední kapkou.

Na hlavách římských panovníků se skvěl diadém až od čtvrtého století po Kristu. Římský císařský diadém byl bílý a zdobily ho drahokamy a dvě šňůry perel.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme