Kadmovo vítězství? Princ jde za krávou, barbar pouští přísahy do větru

Na přelomu 6. a 7. století každý věděl, co to je, když se řekne Kadmovo vítězství. Dnes se už pomalu neví ani to, kdo byl Kadmos. A že hledal svou sestru, unesenou chlípníkem.

Rčení pod rentgenem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Kadmovo vítězství. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

„Chagan (avarský panovník, též kagan nebo chákán) pohrdl smlouvou a přísahy pustil do větru. Chopil se polnice, přítelkyně války, shromáždil vojenské síly a znenadání se zmocnil města Singendonu… U městských bran došlo k urputné bitvě, mnoho Avarů tam padlo, takže jejich vítězství bylo takové, jakému se říká Kadmovo,“ napsal byzantský letopisec Theofylaktos Simokattes.

Na přelomu šestého a sedmého století, kdy Theofylaktos žil, zjevně každý věděl, co to je, když se řekne Kadmovo vítězství. Dnes se už pomalu neví ani to, kdo byl Kadmos.

KADMOVO VÍTĚZSTVÍ

Výhra dosažená za cenu těžkých ztrát. Obdoba vítězství Pyrrhova. Kadmos byl fénický princ, který vzdal pátrání po sestře, zabil hada, založil město a dopadl špatně.

Takže se vraťme ke Kadmovi. Tenhle fénický princ dostal za úkol najít svou zmizelou sestru, Europu. Ale delfská Pýthie mládenci pátrání rozmluvila. Aby ne, když věděla, že Kadmovu sestru unesl v podobě býka nepostižitelný chlípník Zeus.

Pýthie měla pro Kadma jinou radu: aby následoval krávu, kterou záhy potká, a na místě, kde zvíře únavou klesne, založil město. Kadmos tam vystavěl slavné „sedmibranné“ Théby. Ještě předtím se však dostal do konfliktu s obřím hadem, který hlídal posvátný pramen, a ačkoli plaza nakonec zabil, přišel o většinu svých mužů.

Odtud „Kadmovo vítězství“.

Kadmos a zabitý had na obrazu z 16. století. | Foto: Jacques Jordaens | Zdroj: Wikimedia Commons

Nám pro výhru dosaženou za cenu těžkých ztrát zbyl jediný antický výraz, Pyrrhovo vítězství, ale staří Řekové a Římané mohli ty dva pojmy střídat.

Dračí setba? S hady nejsou žerty, ale zakladatelům měst se jejich zuby hodí

Číst článek

S Kadmem je spojeno i jiné příslovečné rčení – dračí setba. Zasejete dračí zuby a než se nadějete, vyrostou z nich nebezpeční bojovníci.

Po Kadmovi si tento experiment zopakoval princ Iason, a to v Kolchidě, kam si s Argonauty dojel pro zlaté rouno. Král Aietes prohlásil, že mu rouno vydá, když se dvěma býky dštícími oheň zorá pole a zaseje do něj dračí zuby, které zbyly od té původní, Kadmovy setby. (Ano, máte pravdu, měly to být zuby hadí - ale staří Řekové nebyli tak akurátní jako vy, hadi a draci jim splývali.)

Oba, Kadmos i Iason, si s dračí setbou poradili, ale oba nakonec stejně skončili špatně: Kadmos se proměnil v hada, Iasona zabila jeho milovaná, leč stářím zpuchřelá loď Argo.

Mimochodem:

Krávu, kterou ve svých šťastnějších dobách následoval Kadmos, zdobilo na bocích znamení bílého úplňku. A býk, v jehož podobě Zeus unesl Europu, sváděl sněhobílou barvou a blyštivými rohy připomínajícími drahokamy.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme