Před dvěma tisíci třemi sty a několika desítkami let miloval ve městě Halikarnassu bratr sestru a sestra bratra a z té velké lásky vzešlo první mauzoleum.

Rčení pod rentgenem 8:00 3. června 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ten bratr se jmenoval Maussolos a vládl - formálně pod perskou svrchovaností, ve skutečnosti však samostatně - jihozápadu Malé Asie. Maussolovou metropolí byl Halikarnassos, město, v němž se řečtí přistěhovalci mísili s domorodým národem Kárů.

Římský architekt Vitruvius ve svých Deseti knihách o architektuře chválí plán, podle něhož byl Halikarnassos vybudován.

Omýváno vlnami Egejského moře, zvedalo se město terasovitě do výše jako hlediště antického divadla. Vynikalo dvěma výbornými přístavy, účelně řešeným panovnickým palácem - prý ho navrhl sám Maussolos - a proslulým pramenem, v němž splynutím potomka Herma a Afrodity s nymfou Salmakidou vznikl první oboupohlavní tvor, Hermafroditos.

Největší ozdobou Halikarnassu bylo však Mauzoleum, šestačtyřicet metrů vysoká Maussolova hrobka, která byla pro svou krásu a působivost zařazena mezi sedm divů starověkého světa.

Na základně z cihel obložených mramorem stál zásvětní chrám obklopený galerií šestatřiceti sloupů. Ty nesly střechu pyramidálního tvaru ukončenou plošinkou a sousoším skládajícím se ze čtyř koní, vozu a ženské a mužské postavy. Předpokládá se, že to je Maussolos a Artemisia, jeho sestra a zároveň (jak to kárské zákony dovolovaly) i manželka. 

Muži je ještě dnes možné pohlédnout do tváře rámované dlouhými vlasy a přistřiženou bradkou. Pohledný obličej nese výraz klidu a vznešenosti, nicméně plné rty naznačují sklony k smyslnosti. Třímetrová skulptura, stejně jako několik dalších upomínek na Mauzoleum, je v majetku Britského muzea a k vidění je i na jeho internetových stránkách. Tamtéž si lze prohlédnout sochu, která údajně zpodobňuje Artemisii. Ovšem ta už obličej nemá. 

Osmý div světa? Císař skládá verše, zkoumá život ptáků a trápí vědce otázkami

Číst článek

Podle starověkých zpráv Artemisia svého bratra velice milovala a přežila ho jen o čtyři nebo pět let. Než se po něm ustýskala, dala mu v Mauzoleu vybudovat pomník, který zvěčnil jeho jméno. Architekty budovy, na jejíž výzdobě se podíleli nejlepší řečtí sochaři té doby jako Skopas či Praxiteles, byli Pytheos a Satyros. Není vyloučeno, že s výstavbou své hrobky začal už sám Maussolos - ale hlavní duší stavby byla nepochybně Artemisia. Dokončení Mauzolea se však nedožila ani ona. 

V době, kdy halikarnasské Mauzoleum ještě stálo, vzniklo několik dalších impozantních mauzoleí. Nejznámější z těchto monumentálních hrobek je římské mauzoleum císaře Hadriana, válcovitá stavba na kvádrovém podstavci o celkové výšce přes padesát metrů. Později se z císařské hrobky stala papežská pevnost a vězení a začalo se jí říkat Andělský hrad. 

Halikarnasské Mauzoleum zaniklo ve středověku. Poškodilo ho zemětřesení a pak ho johanité využili jako zdroj stavebního materiálu pro hrad, který v Halikarnassu budovali. Na místě, kde Mauzoleum stávalo, zbylo pár kamenů, a ty jsou dnes v podzemí. 

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít