Mluví jako Pýthie? V podezření je břečťan. Od toho, abyste rozuměli, tu máte celý sbor

Většina starověkých autorů se domnívala, že Pýthii uváděly do transu sirné páry. Vyskytly se však i názory, že se Pýthie na věštecké expozé připravovala žvýkáním omamných listů.

Rčení pod rentgenem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Mluví jako Pýthie. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Pýthie byla kněžka starořeckého Apollona, boha záře a světla. Sídlila v Apollonově věštírně v Delfách.

Delfy leží ve středořecké Fokidě a Řekové je považovali za střed světa. Byl tam posvátný kámen, omfalos, pupek světa. Ten byl střežen nestvůrným drakem Pythonem. Apollon draka zabil a musel se pak devět let kát, poněvadž Pythona k pupku světa postavil sám Zeus.

PYTHICKÁ MLUVA

Mluva nejasná, záhadná, potřebující vysvětlení. Neví se, zda v Delfách za to mohl břečťan, síra, voda či drogy. V Čechách je osvědčeným spouštěčem pythické mluvy pivo.

Na místě drakovraždy, na úpatí proslulé hory Parnas, vznikla nejslavnější řecká věštírna. Radili se s ní města i jednotlivci. A také barbaři jako pohádkově bohatý lýdský král Kroisos či egyptský faraon Amasis. Dotazy zde směli pokládat jen muži. Omyli se v prameni Kastalia, obětovali, a teprve pak vstoupili do svatyně. Tam seděla na trojnožce Apollonova kněžka Pýthie a v extázi pronášela své výroky.

Většina starověkých autorů se domnívala, že Pýthii uváděly do transu sirné páry stoupající z rozsedliny, nad níž seděla. Vyskytly se však i názory, že se Pýthie na věštecké expozé připravovala žvýkáním omamných listů (podezření padá na břečťan), že pila vodu z posvátného pramene anebo že brala drogy.

Soudilo se, že ústy Pýthie promlouvá sám Apollon, a ten se jako bůh věštby a hlasatel Diovy vůle nemůže nikdy mýlit. Nebylo však jednoduché pochopit, co přesně Apollon radí: řeč, která vycházela z Pýthie, byla útržkovitá a nesrozumitelná. Proto věštkyni obklopoval sbor Apollonových kněží, který její výroky zapisoval prózou a hlavně veršem.

Pythie se svými tlumočníky, sborem Apollonových kněží. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Sbor dbal zejména na to, aby se věštby daly vyložit několikerým způsobem. Jedině tak mohla přetrvat zdání Pýthiiny/Apollonovy neomylnosti. Když si král Kroisos stěžoval, že se spolehl na Pýthiino ujištění Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši, odpověděli mu kněží z Delf, že z výroku nijak neplynulo, že Kroisos zničí perskou říši. Tím, že pustil se do války s Persií, zničil Kroisos říši svou. A ta byla také velká - takže Pýthie nelhala.

Podobně se dal oklamat épeirský král Pyrrhos. Vytáhl proti Římu povzbuzen Pýthiinou věštbou: „Pravím ti, že lid tvůj římské vojsko překoná.“ Ale zapomněl, že výrok má dvojí výklad, že záleží na čtení.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Jiný příklad pythické věštby: „Živ ne mrtev se vrátíš zpět z bitvy.“ Po předchozích zkušenostech s pythickou mluvou to mohlo potěšit jen zarytého optimistu. (Znáte jinou větu, v níž tak záleží na tom, kam se umístí chybějící čárka?)

Není divu, že lidé přisoudili Apollonu Delfskému příjmení Loxias (křivý, dvojsmyslný).

Přesto na něj nezanevřeli. Pýthiiny věštby měly ve starověku velmi často rozhodující význam.

A díky nespočetným darům - Pýthie totiž neprorokovala zadarmo - byly Delfy nejbohatším městem starého Řecka. 

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme